Stonat za 60 procent platu od prvního dne propuknutí nemoci přineslo zaměstnancům zrušení karenční doby. Už po čtyřech měsících někteří zaměstnavatelé hlásí, že nemocnost rapidně roste.
"Bohužel někteří zaměstnanci řeší své pracovní i osobní problémy slovy 'to jdu radši marodit' a přinesou neschopenku," uvedla ředitelka ICOM Transport Kateřina Kratochvílová.
"U řidičských profesí evidujeme navýšení o zhruba 20, 25 procent. Nějaký nárůst jsme očekávali, ale že to bude tak masivní, to ne," potvrdil ředitel DPP Petr Witočski.
"Ve třetím čtvrtletí tohoto roku jsme zaznamenali zhruba 15procentní nárůst té kratší nemocnosti," doplnil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
A lidé nezůstávají doma jen s chřipkou nebo nachlazením. "Nejsou to jenom virózy nebo nastydnutí, ale je to široké spektrum onemocnění, pohybový aparát nebo diagnóza únavy narůstá," popsal lékař Josef Čupka.
Konfederace zaměstnavatelů teď shrnula první předběžná data. "Zatím to vypadá, zejména u malých a středních podniků, na asi pěti až sedmiprocentní nárůst. Dneska se počítá s každým člověkem, takže ty dopady jsou potom velké," sdělil prezident Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ale tvrdí, že adekvátní čísla budou k dispozici nejdříve příští rok. Za zrušení karenční lhůty prý bojovalo hlavně proto, aby lidé nemoc nepřecházeli. "Je tam růst pouze u lidí, kteří reálně nemocenskou čerpají, protože jsou opravdu nemocní," uvedla náměstkyně pro sociální a rodinnou politiku Zuzana Jentsche Stöcklová.
Karenční doba byla zavedena za vlády Mirka Topolánka v roce 2008, výsledek se dostavil okamžitě. Ještě tentýž rok si neschopenku vzalo přes dva miliony zaměstnanců, o rok později jejich počet klesl o 800 tisíc.
Lidé tráví na neschopence v průměru 42 dní v roce, nejčastěji marodí s angínou nebo bolestmi zad. Odhalit simulanty je pro lékaře téměř nemožné. Vyšetření mohou trvat až tři týdny. Více se dozvíte v reportáži Lucie Cochlarové a Vladimíra Hotě:
