Dnes už jsou záběry tanků, které se snaží obsadit Moskvu, legendární. Stalo se ale něco, s čím pučisté nepočítali. Do ulic vyšly desetitisíce lidí, které proti převratu protestovaly a stavěly barikády.
"Bylo cítit to nadšení a rozrušení. Znát byla i rozhodnost lidí a víra v to, že dokážeme zvítězit," zavzpomínal Gennady Burbulis, tehdejší poradce Borise Jelcina. Zásadní moment přišel, když se k protestujícím přidal právě Boris Jelcin. Ten byl v té době prezidentem jedné ze sovětských republik.
Za potlesku davu si Jelcin na tancích třásl rukama s vojáky, kteří měli převzít vládu. Velká část armády se nakonec k lidem protestujícím za svobodu přidala.
"Přesně to bylo pro Borise Jelcina charakteristické. Pevně a bez rozpaků bránil to, co mu přišlo správné," popsal Burbulis.
Nic netušící prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov byl tou dobou na dovolené na Krymu. Pučisté oznámili, že je nemocný a nebude dál zastávat politické úřady. Gorbačova přitom nutili předat moc viceprezidentovi Janajevovi. Když odmítl, uvěznili ho.
"Organizátoři puče ho věznili tři dny. Pak ho osvobodili a Gorbačov se mohl vrátit do Moskvy. Tou dobou ale už věděl, že za svou svobodu vděčí Jelcinovi," vypověděl Andrei Grachev, tiskový mluvčí Michaila Gorbačova.
Puč měl mimo jiné zastavit rozpad Sovětského svazu, místo toho ho urychlil. Po třech dnech byl potlačen a jeho hlavní aktéři byli zatčeni.
Pokus o převrat mimo jiné znamenal začátek politického konce Michaila Gorbačova a vzestup Borise Jelcina. Ten se později stal prvním prezidentem nově vznikající Ruské federace.
"O třicet let později jsme stále v složité situaci. Pro některé je moc to nejdůležitější. Máme tu omezení svobody, kontrolu nad společností. A to nebudu mluvit o nesvobodných volbách," doplnil Burbulis.
V Rusku pod Vladimirem Putinem jsou demokratické protesty pravidelně potlačované. Někteří kritici Kremlu jsou dokonce ve vězení.
