Už začátek jara byl velmi mrazivý. Za první jarní den je považován 21. březen, astronomické jaro nastalo letos 20. března. Oba tyto dny klesly teploty hluboko pod bod mrazu, na Luční boudě naměřili -13,7 °C.
Duben naopak začal vysokými teplotami, na některých místech meteorologové naměřili přes 26 °C, byl to ale jediný letní den. Vysoké teploty rychle vystřídalo chladné počasí a sněžení. Celkově byl duben teplotně podprůměrný.
"Letošní duben byl teplotně výrazně podprůměrný v porovnání s dlouhodobým normálem a nejchladnější od roku 1997 a to kvůli převládajícímu studenému severnímu nebo severozápadního proudění, které se do střední Evropy dostávalo," popsala meteoroložka Dagmar Honsová.
To, že je letošní duben chladnější, jsme mohli pocítit i na konci dubna, kdy na mnoha stanicích padaly teplotní rekordy. "V pondělí (26. dubna) na cca 11 % stanic, v úterý (27. dubna) pak na 13 % ze 156 stanic s řadou měření delší než 30 let," uvádí informační portál Českého hydrometeorologického ústavu. Na čtyřech stanicích měřících více než 30 let byl překonán rekord minimálních teplot i ve středu 28. dubna.
10 nejnižších minimálních teplot 27. 4. 2021:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/May2021/2521644.jpg?d41d
Proč v dubnu zažíváme takzvané aprílové počasí, vysvětlil Jan Šrámek z ČHMÚ: "Během dubna ještě bývá ve vyšších zeměpisných šířkách hodně studeného vzduchu, naopak do Středomoří se už začíná čím dál častěji dostávat vzduch teplý, z prohřívající se Afriky. Tyto vzduchové hmoty se nad Evropou během dubna často "perou" a výsledkem je počasí, jaké zažíváme v posledním období. Chvíli léto, chvíli ještě zima."
Mrazy se objevují i na začátku května, to ale podle meteorologů není nic neobvyklého. "Právě první polovina května je na mrazy nebo četné přízemní mrazíky ještě bohatá. Toho si všímali i naši předci – odtud známá pranostika tj. Ledových mužů, ta vznikla v 19. století. Nicméně právě v tomto období je noční mráz pro kvetoucí rostliny nejvíce škodlivý. Mráz v nočních hodinách v květnu je vždy spojen se studeným severním, severozápadním nebo severovýchodním prouděním a malou oblačností. V posledních letech ale v tomto období panovaly výrazně nadprůměrné teploty," vysvětlila Honsová.
Závislosti a souvislosti v počasí mezi jednotlivými měsíci nebo ročními obdobími podle ní neexistují, takže po pozvolném nástupu jara může přijít jak teplotně výrazně nadprůměrné, tak podprůměrné léto.
"První výhledy počasí na letní měsíce v Evropě střední, to je od června do srpna, nám tak mohou pomoci tzv. sezonní modely – jak Institut IRI, tak centrum NCEP se shodují na tom, že pro období meteorologického léta v Evropě zatím nelze detekovat žádný signál, který by nasvědčoval větší pravděpodobnosti teplého či studeného léta," uzavřela Honsová.
Tak teplé léto, jako jsme zažili v roce 2019, kdy byly v Klementinu od června do srpna naměřeny vůbec nejvyšší teploty za dobu měření, tentokrát podle ní nehrozí, před dvěma lety totiž modely předpovídaly teplotně nadprůměrné léto.
