Z počtu dávek, na které měla Česká republika od Evropské komise nárok, vláda vědomě objednala 81,1 %, tedy téměř o pětinu méně. Vyplývá to z dokumentu, který mají k dispozici Hospodářské noviny a jehož pravost jim potvrdily dva vysoce postavené zdroje.
"Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době," vysvětlilo ministerstvo zdravotnictví. Adam Vojtěch, který byl ministrem do 21. září, se hájí, že řešil pouze dodávky vakcín AstraZeneca.
"V té době, tedy na začátku září, nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu," řekl. Podpis smlouvy podle něj měl na bedrech ale jeho nástupce Roman Prymula.
Ten nákup menšího množství vysvětlil podobně jako Vojtěch. "Je zcela zřejmé, že se nedá nakoupit 100 % dávek od každé vakcíny, když nevíte, jestli ta vakcína bude účinná a jestli dorazí včas. Takže je jasné, že to riziko se musí rozvrstvit, proto se nakupovalo menší množství od každé z možných vakcín," sdělil Prymula televizi Nova.
Poslechněte si vyjádření exministra zdravotnictví Romana Prymuly k nákupu vakcín:
"Koupit 10 milionů dávek vakcín, která by pak nemusela být registrovaná Evropskou unií... teď každý dělá chytrého, ale představte si, že by se nakoupilo 10 milionů dávek AstraZenecy a ona by byla zastavena. To by lidi honili toho ministra, že koupil vakcínu, která je úplně k ničemu. Před pěti měsíci, nebo kdy to bylo, určit, která vakcína bude dobrá a projde registračním procesem a bude schopná dodávat, to prakticky nešlo," dodal.
V době, kdy si členské státy objednávaly vakcíny, v nabídce jich bylo několik, mezi nimi AstraZeneca, Johnson and Johnson nebo Pfizer. Jak už zmiňoval Vojtěch s Prymulou, tehdy nebylo jasné, kdy bude která vakcína k dispozici, jak bude účinná a podobně.
Všechny členské země Evropské unie měly nárok si od každého výrobce nakoupit tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. Sto procent od každého dodavatele ale v souhrnu převyšuje populaci jednotlivých států. Pokud by si tak Česko objednalo 100 %, bylo by na zhruba 30 milionech dávkách. Vláda sice přiznává, že si objednala pouze 81 %, vychází to podle ní ale na téměř 26 milionů dávek.
Problém tak nespočívá v množství objednaných vakcín, ale rychlosti dodávek, která se podle vlády v jednotlivých členských zemích liší. Distribuce se řídí nikoliv počtem obyvatel, ale tím, kolik si který stát objednal vakcín. Česko tak zaostává za státy, které si v kontraktech zajistily větší množství, některé objednávku prý dokonce opakovaně navýšily.
Na české politické scéně toto zjištění vyvolalo silné reakce. "Debata o Sputniku by tímto měla být uzavřena. EU nemůže za to, že nám vládnou diletanti. Pan "mikromanažer" ty vakcíny ručně počítal zjevně blbě," vyjádřila se předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
"Pokud jsou pravdivé informace médií o tom, že Česká republika měla na podzim možnost objednat více vakcín, ale neudělala to, je to skutečně skandální. Očkování zachraňuje zdraví a životy lidí, odpovědný premiér by dělal vše pro to, aby vakcín pro české občany bylo co nejvíce," tvrdí předseda ODS Petr Fiala.
"Tohle je kolosální skandál, ještě v kombinaci s tím, že Babiš kritizuje EU za nízké dodávky vakcín. Věřím, že mu voliči v říjnu pošlou vytýkací dopis," okomentoval údaje z dokumentu pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Kvůli nedostatku vakcín Rada vlády pro zdravotní rizika v úterý řešila prodloužení intervalu mezi aplikací první a druhé dávky vakcíny:
