Začátkem září lehl přeplněný uprchlický tábor popelem. Téměř 13 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou. Evropská unie ihned začala řešit, co s nimi. Zatímco Německo je ochotno přijmout přibližně 1500 uprchlíků, Švédsko se překvapivě rozhodlo, že tentokrát nepřijme žádného.
"Pokud bude migrace tak silná, že už nebude úspěšná integrace, riskujeme další problémy," zveřejnil švédský premiér Stefan Löfven.
Po pěti letech od uprchlické krize, během které Švédsko přijalo nejvíc uprchlíků na jednoho obyvatele v Evropě, se země potýká s dramatickým nárůstem kriminality. Jde zejména o střety gangů na předměstí některých měst. Během přestřelek tam jen během letošního roku zemřelo 27 lidí. Tamní policie mluví o systémovém násilí.
Stockholm, který prohrává boj se zločineckými gangy, tak přistoupil k nečekanému kroku - Řecku sice poskytne materiální pomoc, více uprchlíků na území Švédska ale zatím nechce. Svým jednáním se tak zařadil mezi státy V4 nebo Rakouska, které migranty odmítají dlouhodobě.
"Stavíme se proti návrhu migračního paktu Evropské komise. Ten upřednostňuje práva uprchlíků a podporuje další migraci. Ta by mohla podnítit případné další přistěhovalecké vlny do Evropy. Za současné situace by se jednalo o kulturní, bezpečnostní a také zdravotní hrozbu," uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto.
Experti ale vládní postoj kritizují. Data podle nich ukazují, že přistěhovalci, kteří do Švédska během migrační krize přišli, si našli práci rychleji než předchozí generace.
"Některá odvětví trhu práce by už vůbec nefungovala, kdyby nebylo migrantů. Například péče o seniory,"vysvětlil politolog Bernd Parusel.
Dodává, že sociální problémy ve Švédsku trvají už roky nebo dokonce desetiletí. Vláda současného premiéra je ale podle tamních politologů nejslabší za posledních 70 let. Zda země mění svůj přístup k přijímání migrantů kompletně, není zatím jasné.
