Vědci z Dukeovy univerzity se zaměřili na to, jak roušky propouštějí kapénky při běžném hovoru. Sestavili černou komoru, kterou nasvětloval laser. Kamera telefonu pak snímala, jak se v komoře šíří kapénky.
"Figuranti opakovali větu ´Lidi, zůstaňte zdraví´, nejprve bez roušky, což jsme použili jako výchozí bod. Pak jsme nasazovali jednotlivé roušky a vizualizovali, jak efektivně jednotlivé roušky snižují množství kapének, když mluvíme,“ popsal experiment Martin Fischer, jeden z členů výzkumného týmu.
Jednotlivé prostředky používané k zakrytí dýchacích cest pak vědci seřadili podle toho, kolik kapének průměrně propustily. Číslo jedna na škále představuje stav, kdy figurant mluvil bez jakéhokoliv zakrytí dýchacích cest. Nula pak odpovídá nejlepšímu v testu dosaženému výsledku.
Prvenství připadlo respirátoru, který Američané označují jako Typ N95, přibližně odpovídá naší třídě FFP3 a jedná se o nejdokonalejší možnou ochranu dýchacích cest, chrání jak toho, kdo má respirátor nasazený, tak i jeho okolí. Do vzduchu se dostala necelá desetina procenta toho, co při hovoru bez jakékoliv ochrany dýchacích cest
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Aug2020/2413692.jpg?d41d
Jen o něco hůře dopadly jednorázové třívrstvé chirurgické ústenky, tedy jednorázové roušky, které přibližně za 25 korun nyní seženete v lékárnách. Další příčky patřily rouškám s umělými polypropylenovými vlákny.
Špatně se neumístily ani některé typy bavlněných roušek. Dvě z testovaných si vedly dokonce lépe, než respirátor N95, který je ale vybavený ventilem. Ten usnadňuje dýchání, primárně jsou ale takové respirátory určené třeba k ochraně dělníků při práci v prašném prostředí. Směrem dovnitř chrání výborně, směrem ven ale okolí toho, kdo jej má nasazený, již nikoliv.
Naprostým propadákem pak byly nákrčníky. Hlavně ten flaušový potom měl horší průměrný výsledek než případy, kdy figurant opakoval zadanou větu bez jakéhokoliv zakrytí dýchacích cest. Vědci to připisují tomu, že látka rozbila částice na ještě menší, které pak okolí více zaplavily. Menší částice pak vydrží ve vzduchu déle.
Ambicí vědců je, aby se jejich experiment celoplošně rozšířil a společnosti či komunitní centra vytvořily podobné testovací zařízení, kde se lidé budou moci na vlastní oči podívat, jak je nebo není jejich rouška efektivní.
