„Dnes to bude na smutnou notu. Uprostřed pole v katastru obce Bzenec jsem našel mrtvého samce orla mořského,“ podělil se na facebooku o smutný zážitek milovník přírody a amatérský ornitolog Martin Hrouzek.
„Na stejném místě byli před pár dny i dva otrávení luňáci červení, další desítky ptáků a savců jsou nacházeny na jiných místech a kdo ví, kolik mrtvých zvířat se nikdy nenajde,“ napsal posmutněle.
I proto se domnívá, že také tento ptačí velikán mohl být otráven. „Otrávená zvířata vnitřně vykrvácí v obrovských bolestech,“ popsal, jak musel pták v posledních okamžicích svého života trpět. Otravu způsobuje nervový jed, vlivem něhož zvířeti ochrnou také dýchací cesty a postupně se udusí.
Případ proto předal České ornitologické společnosti a také policii, která ve středu na místě prošetřila okolnosti, za kterých mohl vzácný dravec uhynout. „Bohužel na místě bylo nalezeno i mrtvé mládě a samice,“ doplnil pro TN.cz Martin Hrouzek. Pátrání na místě probíhá i během čtvrtka, milovníci přírody ale doufají, že žádná další uhynulá zvířata již neobjeví.
Bohužel v České republice případů otrávených ptáků přibývá. Česká společnost ornitologická letos registruje již dvacet pět případů otrávených nebo zastřelených dravců. Nejčastější obětí je káně lesní, traviči ale nešetří ani vzácné a ohrožené druhy. Hynou tak například luňáci červení nebo právě orli mořští. Nastraženou návnadu ale mohou pozřít i drobné šelmy, jako lišky nebo lasičky, ale také divoká prasata nebo volně pobíhající psi.
Kdo by chtěl tak ušlechtilé zvíře jako vzácného orla zabít? Vina často padá na hlavu myslivců, rybářů, holubářů a chovatelů drůbeže. Za úhynem ale může být i užívání pesticidů v zemědělství. Travičům nejčastěji slouží u nás zakázaný karbofuran, dříve užívaný pesticid, za oběť ale ptáci mohli padnout i Stutoxu II. To je nyní v zemědělství běžně užívaný jed proti hrabošům, kterým se vloni prokazatelně otrávili na jižní Moravě čápi.
Pokud se otráveného ptáka podaří nalézt včas, může ho zachránit podání protijedu. Ochranáři přírody a ornitologové dostávají čas od času podnět od turistů, kteří umírající dravce náhodně objeví, někdy se povede protilátku aplikovat včas a uzdravené zvíře pak navrátit do přírody.
Orel mořský nemá v české přírodě díky své velikosti přirozeného nepřítele, kromě člověka. V minulosti z naší přírody zcela zmizel, v posledních letech se ale i díky ekologickému programu jeho populace pozvolna rozrůstá. Ornitologové předpokládají, že jich zde máme přes pět set.
