Mušarafovo obvinění se týká vyhlášení výjimečného stavu v Pákistánu v roce 2007. Tehdy měl odvolat vysoce postavené soudce, aby posílil své vlastní pravomoce. Po obrovských protestech nakonec rezignoval na funkci prezidenta a odstoupil.
Mušarafovi k moci pomohl vojenský převrat v roce 1999. Roku 2014 byl obžalován z velezrady. Poté, co před třemi lety vyrazil do Dubaje "za účelem lékařské péče" a už se nevrátil, se stal dle soudu osobou na útěku před spravedlností.
Pákistánu vládl v letech 1999 až 2008, kdy odjel poprvé do exilu. Roku 2013 se vrátil za účelem kandidatury do voleb, což mu komise neumožnila a namísto toho byl zatčen. Většinu času poté trávil v domácím vězení ve své luxusní vile na předměstí Islámábádu.
Mušaraf je viněn také z podílu na vraždě bývalé premiérky Bénazír Bhuttové, ke které došlo roku 2007. Svůj podíl má prý i na smrti Abdula Rašída Gházího, radikálního duchovního, který zemřel během vojenského obléhání Červené mešity v centru Islámábádu ve stejném roce jako Bhuttová.
