Obrovské množství nočních směn, které má odpracovat zdravotní sestra v jedné z českých nemocnic, zarazil i některé lidi z oboru. Na přesčasy jsou lidé ze zdravotnictví zvyklí, 13 nočních za měsíc prý ale není standardní. Z rozpisu navíc vyplývá, že sestra bude na oddělení v noci sama.
"Takové služby úplně běžné nejsou, běžný není ten počet nočních směn," tvrdí bývalá zdravotní sestra Lenka Šnajdrová, která se dnes věnuje svému blogu v oboru zdravotnictví.
Šnajdrová zároveň vysvětluje, že většinou jsou směny napsány tak, aby se vyrovnávaly. Zdravotní sestra tak standardně odpracuje za měsíc osm nočních směn a osm jich má přes den, popřípadě má naopak více denních směn.
Spnek l a proto slou esk sestra 13 nonch v msci. 5 istch dn volna, z toho jen 2 za sebou a nen to vkend! (bn je v srpnu volnch 9 vkendovch dn!) 3 vkendy mak, 2 voln, ale sobotu po 2 nonch, take tuh.@ZdravkoOnline @zdravezpravy @JStredula @a2larm pic.twitter.com/e8U8rcmnrL
— Lenka Snajdrova (@digisestra) 17. ervence 2019
Dlouhodobá noční práce podle Šnajdrové škodí zdraví a snižuje pozornost zdravotnického personálu. "Je to nebezpečné jak pro samotného zaměstnance, tak pro pacienty. Při třetí noční se samozřejmě zvyšuje riziko nějakého pochybení," dodává.
Problém jsou ale také přesčasy. Za rok může zdravotní sestra odpracovat 150 hodin navíc, realita je však úplně jiná. Stejná je situace i u lékařů. Někteří totiž ročně odslouží více než tisíc hodin navíc.
"Služba u nás znamená 32 hodin v práci, pokud je víkendová, tak je to déle, po službě ale nemůžeme odcházet domů, protože je nedostatek personálu. Se nevyspím, je to na úkor mého zdraví, rodinného života," popsal chirurg Lumír Tomala.
Přesčasy mohou zabíjet
Celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí. Podle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 procent zaměstnanců.
Vědecké studie dokazují, že práce přesčas má vliv na lidské zdraví a psychiku. Například nedávný průzkum francouzských odborníků mezi 143 tisíci respondenty prokázal, že u lidí pracujících více než 10 hodin denně nejméně padesátkrát do roka bylo o 29 procent vyšší riziko, že je postihne mozková mrtvice.
"Nedostatek odpočinku na úkor práce však nejen poškozuje lidské fyzické a psychické zdraví, ale vede i k větší nespokojenosti v práci a zvýšené míře stresu," varuje Gabriela Kodenková ze společnosti, která se zaměřuje na nábor technicky zaměřených pracovníků.
