Je to jen pár dní, co se početné čínské jednotky účastnily po boku ruské armády největších vojenských manévrů od konce studené války. Část techniky ruské výroby, kterou obě země otestovaly v terénu, konkrétně deset stíhaček Su-35 a systém protivzdušné obrany S-400, teď v rozporu s protiruskými sankcemi odkoupila čínská armáda.
Reakce USA na sebe nenechala dlouho čekat. Na čínskou vojenskou agenturu, která s ruskou státní firmou obchod uzavřela, Spojené státy uvalily sankce. Na sankční seznam pak vedle ředitele čínské agentury přidaly i 33 ruských armádních představitelů. Peking Spojeným státům okamžitě slíbil tvrdou odvetu v případě, že sankce neodvolají.
"Důrazně vyzýváme Spojené státy, aby okamžitě napravily svou chybu a zrušily takzvané sankce. V opačném případě bude americká strana nucena čelit důsledkům," varuje Keng Šuang, mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
A ostře zareagovala i Moskva. Vyhlašování sankcí se podle Kremlu stává národní zábavou Spojených států. "Nebylo by špatné, kdyby pamatovali na koncept globální stability, který tak bezmyšlenkovitě podkopávají vyvoláváním napětí mezi Ruskem a USA. Zahrávat si s ohněm je hloupé a může to být i nebezpečné," řekl Sergej Rybjakov, náměstek ruského ministra zahraničí.
Rusko je po letech odmítání čím dál ochotnější prodávat vojenskou techniku do sousední Číny. Země také tento rok zahájila přezbrojovací program, který má skončit v roce 2027. Z nové pušky pro snipery si teď zastřílel i prezident Vladimir Putin. Z pěti ran prý cíl zasáhly tři.
