Skupina kolem místopředsedy senátu Jiřího Šestáka poukazuje na to, že současná metoda neférově nahrává velkým stranám.
"Starostové a nezávislí potřebovali na jeden mandát 43 tisíc hlasů, kdežto vítězné hnutí ANO pouze 19 tisíc hlasů. Není možné, aby někdo potřeboval násobně víc hlasů na mandát," rozčiluje se europoslanec za hnutí STAN Stanislav Polčák.
Ne všichni senátoři na to ale mají stejný názor. Třeba senátor za hnutí ANO Jaroslav Větrovský si myslí, že neexistuje ideální a spravedlivý volební systém, který by vyhovoval všem.
Při čistě matematickém dělení by v posledních volbách vítězné ANO ztratilo asi 15 křesel. Bylo by to ve prospěch KDU-ČSL, TOP 09 a STANu, kteří jen těsně překročili hranici pěti procent. Podle politologů je hlavním problémem současného přepočtu rozdílná velikost volebních obvodů.
"Je to jako kdybychom si představili, že probíhá fotbal na standardním hřišti, a pak, že probíhá fotbal na třeba čtyřikrát větším hřišti," srovnává situaci politolog Jan Kubáček.
Současný systém postihuje také strany, které by chtěly utvořit předvolební koalice. Těm výrazně navyšuje minimální procento hlasů potřebných pro vstup do Sněmovny. Podle odborníků je navíc paradoxní, že volební systém kritizují i zástupci některých stran, které ho v minulosti vytvořily.
"Po roce 1998 paradoxně prosazovaly tyto změny strany, které si tehdy připadaly velmi silné, ODS a ČSSD. A neuvědomili si, že jednou to na jejich bedra dopadne negativně," upozorňuje politolog Daniel Kroupa.
Zatím není jasné, kdy se Ústavní soud bude stížností zabývat. Její autoři by ale byli rádi, pokud by výsledek byl známý ještě před dalšími sněmovními volbami - ty by totiž podle nich mohly být i předčasné.
