Kostel původně zakoupila se svým mužem k investičním účelům. Po proměně interiéru k běžnému životu se do domu zamilovali. A namísto aby ho prodali, jak původně chtěli, zde začali sami žít.
„Představovala jsem si, že v něm strávíme jeden víkend a pak přejdeme k dalšímu projektu. Jenomže začínala 90. léta a s nimi vypukla recese (na trhu s realitami a ve stavebnictví - pozn. red.). A tak tu bydlíme už čtvrt století. Zamilovali jsme se do tohoto domu a zamilovali jsme se do Essexu. Byla to ta nejlepší věc, kterou jsme v životě udělali, strávili jsme tu spoustu šťastných chvil,” zavzpomínala pětašedesátiletá designérka pro britský list The Sun.
Tento kostel je od ostatních obytných kostelů, zajímavý tím, že v interiéru designérka použila mnoho původního sakrálního vybavení například použití kostelních lavic jako sezení u jídelního stolu. Mezi další typické sakrální prvky patří vitrážové okno s vyobrazením svatých a velké lustry na svíce. Pietně zachovaný je také pultík na čtení s biblí z roku 1877, v níž jsou zapsány jména všech farářů, kteří padli v bojích první a druhé světové války.
Manželé nyní nabízejí dům k prodeji za 700 tisíc liber, tedy v přepočtu za 21 miliónů korun. Ovšem jako každý kostel je i tento obklopen nejen zahradou ale i hřbitovem, který si anglikánská církev ponechala a nadále jej spravuje. Koupě obytného kostela tak není pro slabší povahy.
