V šestnácti letech coby kapitán šéfoval i o tři roky starším spoluhráčům v juniorce Šachtaru Doněck. Jeden z největších talentů ukrajinského fotbalu, říkali o něm. V sedmnácti seděl ve stísněné garáži v Moskvě, kam jeho rodina prchla před válkou – ze dne na den ztratil zázemí i kamarády. Mizerné vyhlídky, ale Olexandr Zinčenko se nevzdal.
