PROTIPROUD

se při výročí vyhlášení nezávislé ČSR nepřipojuje k obvyklým bilancujícím zamyšlením, ale přináší dva komentáře k pro dnešek příznačným událostem uvnitř i vně našich hranic

vzpomíná na své sny a naděje před 30 lety a konfrontuje je se současným stavem naší společnosti a jejích svobod

přináší komentář k symbolickému činu odvážlivců v Římě a slova brazilského biskupa, jež dokazují, že ne všechen klérus souhlasí v pohanskými rituály odehrávajícími se v Římě

uvádí na pravou míru usilovně podporované mýty o kolonialismu a upozorňuje, že jsou součástí současné ideologie likvidace bílého člověka a jeho civilizačních úspěchů

se vrací ke kavárenskému výkladu jednoho průzkumu veřejného mínění, který nedopadl, jak si zadavatelé představovali

se zamýšlí nad obálkou jednoho časopisu, která formuluje sen všech kaváren v západním světě a vzpomněl si v této souvislosti také na jednu osudovou píseň

přináší komentář o lavírování nového ukrajinského vedení v minském vyjednávání a poukazuje na neschopnost Zelenského vymanit se z mnohostranných kleští

upozorňuje na některé nezanedbatelné zdroje nenáviděného oxidu uhličitého, na něž by se aktivisté měli rovněž zaměřit

hodnotí vývoj protestů v Hongkongu jako proces, při němž demonstranti poškodí vlastní zemi a nakonec i sami sebe – přesně jako při ukrajinském Majdanu

komentuje současnou neblahou roli našeho ústavního soudu v politickém boji a soudí, že než takto ničivou instituci, raději žádnou