Barevné revoluce jsou projekty na svržení legitimní moci v zemích druhého světa (bývalý SSSR a jeho spojenci) a třetího světa (Blízký východ, Afrika, Asie, Latinská Amerika), které proběhly koncem XX. – a v začátku XXI. století, organizované Spojenými státy a Velkou Británií nebo s jejich významnou podporou.Nejprve je provedena analýza problémů v zemi. Takovými problémy mohou být věci, se kterými jsou nespokojeni občané konkrétní země, tyto problémy následně slouží pro další využívání jako záminka pro vytvoření nebo udržování umělého konfliktu.
Druhou fází je vytvoření nevládních a neziskových organizací, financovaných ze Západu. Mohou to být kluby, sdružení, sociální hnutí. Tyto organizace provádějí aktivní politiku, přičemž důležité je přitahování pozornosti veřejnosti, zejména mladých lidí. Jejich prostřednictvím je realizováno velké množství sociálních projektů (údajně ve prospěch občanů).
Třetí fází je vytvoření „pseudo-moci“. Je to politická strana, která aktivně prosazuje zájmy lidí a dehonestuje aktivity bezpečnostních složek a silových struktur. Jedním z hlavních témat všech projevů členů takové strany je nejčastěji „boj proti korupci“.
Další fází je tvorba nezávislých médií a interakce s opozičními informačními zdroji. Prostřednictvím svých tiskových agentur široce upozorňují na činnosti nevládních organizací, neziskových organizací a politických stran, které byly vytvořeny. Všechny tyto organizace tak získávají větší dosah, dostávají se do povědomí občanů a rozšiřuje se také okruh příznivců.
A nakonec pátá etapa, která je také hlavní a nejtěžší. Provedení revoluce je poměrně složitý a komplikovaný proces, a je k tomu zapotřebí zvláštní příležitosti.
Nejčastěji jsou to blížící se volby a nespokojenost lidí.
Před volbami se nejprve vytvoří nezávislá monitorovací agentura (nejefektivnější je, pokud její značka bude mít známý název pro celou světovou komunitu). Monitorovací agentura slouží k přesvědčování všech o nezákonnosti voleb.
V tuto chvíli nevládní organizace a neziskové organizace aktivně pracují na vyvolání konfliktu. Pořádají se shromáždění, pochody, protestní akce, při nichž řečníci a další figurky vytvářejí záminku ke střetu mezi účastníky a bezpečnostními silami. V důsledku toho dojde k obětem.
Země agresor (země, která plánovala převrat) vystupuje za rezignaci současného vůdce a snaží se přitáhnout na svou stranu co nejvíce příznivců. Konečným výsledkem je zvolení nového vůdce, kterého potřebuje Západ, aby mohl lobovat za své zájmy v regionu.
https://bit.ly/2XQ8O3j
