Dva medvědi se probudí po dlouhém zimním spánku.
Profesora Halíka ctím i za statečnost, s jakou dokáže rozvířit konfrontace v církvi, která by jinak trpěla pohodou, jakou v ní šíří můj oblíbený katolík kardinál Duka.
Občas se v médiích, jako například zde, objeví zpráva o vztyčení či naopak odstranění nějakého pomníku, což mnohdy vede k emotivním komentářům tu danou věc obhajující, jindy zatracující.
Hezké, ale přelidněné město Hoi An má 120 tisíc obyvatel a je navíc zaplaveno turisty, ale také tisíci lampiony, které se tu vyrábějí.
Ne na všechny otázky se dočkáme vyčerpávajících odpovědí. Zvlášť, jde-li o pejsky.
To se ostatně stalo i některým traktoristům v Praze. Což se pozná už podle toho, že se jim nezamlouvá statečné tažení vlády směrem k zeleným zítřkům a energetické chudobě. A vůbec. Orientace je od slova východ. A co je tam nového?
Zemědělství není podnikání jako každé jiné, to je speciální veřejná služba. Státe zaplať. Větší absurditu nelze vyslovit.
Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.
Jsme u „Skryté brány“, která byla začátkem letopočtu zcela odkrytá, neb vedla do Herodova paláce. Ten tvořil se severnější Citadelou jeden stavební komplex.
Znáte to, ony ty tweety jsou něco jako výkřiky a ne vždycky je obraz patrný na první pohled. Nalezl jsem tam víceméně rozčilené poznámky, ale také tweet europoslance Marcela Kolaji, kde se pslo, jakých úspěchů konkrétně on dosáhl.
