Očekává se, že soubor návrhů, který Evropská komise (EK) představila, vyvolá v členských státech bouřlivou debatu, návrhy totiž musí jednotlivé země a Evropský parlament schválit.
Hlavním cílem zveřejněných návrhů opatření je snížit do roku 2030 emise o 55 % v porovnání s rokem 1990, do roku 2050 chce být Evropská unie klimaticky neutrální.
Ekonomové předpovídají, že by přijetí návrhů mohlo mít zásadní dopad na životy všech občanů Evropské unie (EU). Dánský statistik a prezident výzkumného institutu Copengahen Consensus Center Bjorn Lomborg se obává toho, že budou dopady ohromné, změní se ale velmi málo.
Podle něj v případě splnění první části plánu bude dopad na světové klima na konci tohoto století velmi malý. "Globální teplota se sníží o 0,004 °C. Nemůžeme se divit, že nás zbytek světa nebude následovat," zveřejnil Lomborg s tím, že dopad bude ve skutečnosti ještě daleko nižší.
Podle projektu EUCalc se v případě dosažení cílů zeleného balíčku může stát, že dojde k "úniku uhlíku", což znamená, že ačkoliv se emise v Evropě omezí, vzhledem ke změnám v nabídce a poptávce se pouze přesunou do jiné části světa. Dopad na klima tak bude ve skutečnosti ještě menší.
Podle Lomborga navíc EU výrazně podceňuje celkové náklady na splnění ambiciózních cílů, protože využívá ty nejoptimističtější modely. Pro občany EU bude zavádění opatření znamenat výrazné zdražování v mnoha oblastech života.
To podle Lomborga neznamená, že bychom neměli dělat nic, měli bychom ale přistupovat k celé problematice jinak. Podle něj je přepnutí ekonomiky a opuštění fosilních paliv velmi drahé, dovolit si ho tak může pouze někdo.
"Místo toho se musíme soustředit na investice do výzkumu a vývoje s nulovými emisemi. Pokud dokážeme snížit cenu budoucí zelené energie pod cenu fosilních paliv, pak na ni přejdou všichni, nejen Evropa, ale i Čína, Indie a Afrika. Tato politika by stála mnohem méně a v průběhu století by pomohla klima upravit mnohem lépe," komentoval Lomborg na portálu euractiv.com s tím, že ambice EU v oblasti klimatu budou pravděpodobně znamenat větší ekonomické potíže než celkový dopad pandemie koronaviru v EU.
Do Česka přijel místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. A to jen dva dny potom, co Evropská unie představila svůj ambiciózní projekt zelené revoluce. Jedním z jeho cílů je například konec automobilů se spalovacími motory a nástup elektromobilů, snížení emisí skleníkových plynů, ale také třeba vysazení tří miliard stromů. Klimatický balíček obsahuje celkem patnáct návrhů. Mnohé z nich ale podle některých našich politiků Česko ani řada dalších zemí splnit nedokážou.
Dokument s přehledem změn, které nás už za pár let mohou čekat, má celkem tři a půl tisíce stran. Česká vláda se s ním teprve seznamuje. "Ten návrh, se kterým přichází pan viceprezident EK, zatím to tak vypadá, je podstatně radikálnější a my máme obavy, že to bude mít v zásadě negativní vliv na náš průmysl," reagoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Podle opozice je ochrana planety sice důležitá, ale termíny jsou šibeniční a řada návrhů jako právě konec klasických aut je prý nereálných. "Je to marnivý a bláznivý nápad Evropské unie, který může mít negativní vliv na náš průmysl a hospodářství a tím pádem to negativně ovlivní každého našeho občana," zveřejnil předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
"Je potřeba se bavit o tom, zda ty časy jednotlivých kroků jsou nastaveny správně a zda jsou realizovatelné v těch podmínkách, které teď máme," uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan. "Potřebujeme přejít k technologiím a řešením, které budou umožňovat trvalý život i po generace za námi, aby měli i oni možnost žít ve zdravém životním prostředí," myslí si předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Mezi návrhy Evropské komise je třeba i zdanění leteckého benzínu - to by v budoucnu znamenalo zdražení letenek.
