Edouard Mendy vyrůstal ve Francii po boku svých sourozenců. Nepocházel z nějakých chudých poměrů, spíše ze střední třídy. Už odmala se chtěl stát profesionálním fotbalistou, a tak ho rodiče ve třinácti letech umístil do akademie francouzského klubu Le Havre.
V tomto týmu však nebyl jedničkou a nedostával v bráně dostatek příležitostí, a tak se rozhodl změnit klub a zamířil do třetiligového AS Cherbough. Ani tam však nebyli s jeho výkony příliš spokojeni, a když mu v roce 2014 vypršela smlouva, zůstal ve svých 22 letech bez práce. Nedařilo se mu sehnat další angažmá, a tak byl celý jeden rok bez fotbalu.
Až rodina a kamarádi ho přesvědčili, aby se k fotbalu vrátil a i nadále si plnil svůj sen, a tak začal opět trénovat. Kontaktoval svůj mateřský klub Le Havre, jestli se s nimi může připravovat bez toho, aby pobíral jakoukoli mzdu.
Jednoho dne se pak dozvěděl, že Marseille hledá brankáře, který by nahradil Brice Sambu a Juliena Fabriho, kteří byli v klubu pouze na hostování. Ani zde se však neprosadil na pozici brankářské jedničky, a tak se před pěti lety přestěhoval do Remeše, kde mu konečně dali šanci chytat. Klub tehdy hrál druhou francouzskou ligu a Mendy jim svými výkony pomohl k postupu do nejvyšší soutěže.
V následující sezoně skončil s Remeší na osmém místě v Ligue 1 a Mendy vychytal celkem 14 čistých kont, což zaujalo skauty v Rennes, kteří po senegalském brankáři sáhli. V klubu tak nahradil Tomáše Koubka. S Mendym v bráně Rennes vybojovalo třetí pozici, což jim zajistilo účast v Lize mistrů.
Další významnou osobou v Mendyho životě se stal Petr Čech, který měl o něj velký zájem a zatoužil ho přivést do Chelsea. Což se také povedlo. Mendy tak kopíroval Čechovy kroky, který tenkrát do londýnského klubu přestoupil právě z Rennes. I zde si senegalský brankář vybojoval pozici jedničky a stal se tak prvním africkým brankářem od roku 2012, který se postavil do branky v Premier League.
Svými výkony každý zápas potvrzoval, že je pro Chelsea tou nejlepší volbou. Během prvních třech ligových utkání dokonce udržel čisté konto. Během první sezony pomohl anglickému klubu ke čtvrtému místu, které jim zajistilo Ligu mistrů pro příští rok. Ale to nejlepší mělo teprve přijít.
Dvaadvacetiletý mladík, který byl rok bez práce a už pomalu vzdal naději, že se stane profesionálním fotbalistou, vyhrál o sedm let později Ligu mistrů. Nejenže vyhrál. Byl jednou z velkých opor, které tomu jeho týmu dopomohly. Sport píše neuvěřitelné a krásné příběhy a tohle je jeden z nich.
Český brankář Tomáš Vaclík končí v Seville. Jaké bude jeho další angažmá, zatím neví.
