Proč ministerstvo v souvislosti s pandemií koronaviru přistoupilo k větší ochraně cestovních kanceláří, aniž by obdobně chránilo také jejich klienty? To chce ombudsman Stanislav Křeček vědět po ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (za ANO).
„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, resp. solventnosti cestovních kanceláří. Myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman.
Na ombudsmana se v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. Klienti jsou podle Křečka v důsledku opatření vlády rovněž ve složité finanční situaci, přesto nyní musí doplatit zájezdy, o nichž ví, že se neuskuteční, nebo zaplatit vysoké storno poplatky.
Ombudsman poukazuje na to, že pokud stát hledá cesty, jak cestovním kancelářím pomoct kompenzovat ztráty, měl by stejně myslet také na klienty. Díky mimořádným opatřením se řada z nich dostala do finanční tísně, místo příjmu nyní mají jen ošetřovné, nebo mají zavřenou provozovnu. V takové době, kdy již nemají finanční rezervu, potřebují peníze na každodenní přežití. Vidina, že poslední úspory padnou na zaplacení zájezdu, o němž ví, že se neuskuteční, jim oprávněně připadá nesmyslná.
Nejde přitom často o nijak malé částky. Na ombudsmana se například obrátila žena, která měla s rodinou v srpnu odletět na dovolenou, jejíž cena je 55 000 Kč. Nyní by měla doplatit zbytek zájezdu ve výši 30 000 Kč, jenže rodina se dostala kvůli vládním omezením do finančních potíží a museli by si tak velkou částku vypůjčit. To jim přijde absurdní, když ví, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok. Jenže je neláká ani vidina odstoupení od smlouvy, po něm by cestovní kanceláři museli uhradit storno poplatky ve výši 46 283 Kč.
Peníze, které by klienti v podobné situaci k úhradě využili, nedostanou zpět dříve než v září 2021, pokud by tedy v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře. Mají samozřejmě možnost od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí cestovní kanceláři uhradit storno poplatky, často velmi vysoké.
Pokud by se klienti rozhodli požadované doplatky nyní neuplatit, mohla by podle České obchodní inspekce cestovní kancelář z důvodu porušení smlouvy zákazníkem od smlouvy odstoupit. Tím by klientům propadla již zaplacená záloha a museli by uhradit i nutné storno, nijak by si tedy nepomohli.
„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace např. v tom, že po nich cestovní kancelář nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční,“ navrhuje ombudsman. To se podle něj týká všech zájezdů, jejichž odlet/odjezd se má uskutečnit od května do srpna tohoto roku.
„Cestovní kancelář by jim poté vystavila voucher pouze na zálohu dosud uhrazenou. Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ navrhuje řešení Křeček.
"Jestliže je ze všech okolností zjevné, že zájezd nebude moci být uskutečněn, měla by sama cestovní kancelář bezodkladně zájezd zrušit a od smlouvy odstoupit. Ve stejný okamžik pak může od smlouvy bez storno poplatků odstoupit také zákazník," vysvětluje Česká obchodní inspekce. Jenže právě k rušení se cestovky moc nehrnou, protože by již vzniklé náklady padly na jejich hlavu.
Lidé považují zákon o poukázkách za jednostranně nevýhodný. Podívejte se na reportáž:
