Slavia opět dlouho držela s Interem výsledkově krok a do druhého poločasu vstupovala za stavu 1:1. V čem byl největší rozdíl oproti prvnímu zápasu?
„Ten zápas se vyvíjel trochu jinak, než jsme chtěli. Měli jsme hodně ztrát, postupem času jich bylo víc a víc a to byla voda na mlýn Interu. Chtěli jsme hrát první poločas jinak, mít to víc pod kontrolou. Oni hráli vyloženě pragmaticky. Na výsledek a hodně nám překopávali napadání dlouhými míči na Lukaka, který uhrál snad devadesát procent míčů ať pro sebe, nebo pro spoluhráče. Z toho byly velmi nebezpečné brejky. Inter celkově působil velmi pracovitým, běhavým a kompaktním dojmem.“
Nedařilo se obraně a převážně Michalu Frydrychovy. Uvažoval jste v poločase o střídání?
„Oba hráči Interu nahoře, Lautaro a Lukaku, ukázali v plné nahotě, co jsou zač. Je strašně těžké je bránit, ačkoliv Ondra Kúdela to zvládl skvěle. A když se nachomýtnete k takové chybě, tak se vám pak prostě nehraje dobře. My tu variantu o poločase zvažovali, ale měli jsme hodně hráčů se zdravotními problémy a nechtěli jsme přijít rychle o střídání. Navíc druhý poločas se to trochu zvedlo.“
Za stavu 1:1 mohl rozhodnout Masopust, který se hnal sám na bránu. Co se vám tou dobou honilo hlavou?
„Já se modlil, aby střílel dolů. Pouštěli jsme si videa a většinu gólů, které Handanovič dostal, šly právě tudy. Říkal jsem si taky, ať naznačí a střílí křížem. Bohužel se rozhodl pro druhou variantu. Paradoxně mi přijde, že čím víc času na šanci máme, tím hůř s ní naložíme. Sami jste viděli, že soupeř měl asi šest nebo sedm šancí a dal pět gólů, dva z toho jim rozhodčí neuznali, pak nastřelil ještě dvě břevna. To je ta věc, která nás stojí výsledky a nikdo se tím netrápí víc než ti hráči sami. Kluci pro to dělají maximum a nikdo není víc zklamaný než ti, kteří udělají klíčovou chybu, nebo nedají šanci.“
Před skupinovou fází jste sázeli na atmosféru Edenu, z domácího stadionu ale nemáte ani bod. Čím to?
„Pro nás je to katastrofa, cítíme to jakou hroznou ránu. Paradoxně venku jsme podali lepší výkon, možná soupeřům víc sedí hrát u nás, jdou ze zataženější obrany, zajímá je víc výsledek než výkon, který chtějí předvést pak fanouškům u sebe doma. Hrají tu víc pragmaticky a hlavně proměňují šance, to určuje ráz těch zápasů. A to jsem přitom věřil, že když jsme remizovali na San Siru i Camp Nou, domácí zápas s Interem vyhrajeme. Anebo v něm získáme alespoň bod. Měli jsme to dokázat. Už proto, aby lidé neodcházeli ze stadionu s tím, že jsme i potřetí doma prohráli,"
