Mezi lety 2013 a 2017 klesla v České republice proočkovanost proti obrně z 98,21 procent na 92,27. Přitom je podle Světové zdravotnické organizace potřeba proočkovanost alespoň na 95 procentech, aby bylo riziko nákazy eliminováno.
Do České republiky se může dětská obrna dostat ze zemí, kterým se ještě nepodařilo s ní skoncovat. Tam patří například Afghánistán nebo Pákistán.
Mezi lety 1939 a 1956 onemocnělo podle Státního zdravotního ústavu v tehdejším Československu 12 868 lidí, převážně dětí, a 1159 jich zemřelo. Na přelomu 50. a 60. let se začalo s očkováním, v roce 1961 byla obrna v Československu vymýcena. V celé Evropě byla obrna oficiálně vymýcená až v roce 2002.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Oct2019/2327825.jpg?d41d
S podobnými problémy se setkávají i odborníci v Německu. "Hrůza obrny je zapomenuta, a to nejen mezi laiky, ale i mezi mladými lékaři," řekla pro německý zpravodajský portál Bild ředitelka Národního referenčního centra pro obrnu a enteroviry Institutu Roberta Kocha Sabine Dietrichová.
V padesátých letech při epidemiích obrny zemřelo podle Bildu v Německu 10 tisíc dětí. Mnoho dalších jich zůstalo ochrnutých. Dětská obrna není zatím léčitelná.
Dětská obrna je silně nakažlivá a přenáší se orálně-fekální cestou. Projevuje se podobně jako chřipka, v některých případech se ale rozvine až do obrny svalů, které mohou mít trvalé následky spojené s deformací končetin, nakažený může i zemřít.
