Průměrný měsíční důchod, který činí necelých 13 500 korun, by měl od příštího roku stoupnout o 900 korun. Podle zákonné valorizace by měli důchodci od ledna brát v průměru o 749 korun měsíčně více, vláda se ale rozhodla jim přidat ještě 151 korun navíc.
Podle nařízení kabinetu by si měli všichni senioři polepšit o 371 korun (151 korun oproti valorizaci a 220 korun, o které se zvyšuje pevná část důchodu). Celkové zvýšení bude záležet na výši penze. O 5,2 procenta má totiž růst výměra důchodu, která se vypočítává na základě odpracovaných let a výše výdělku.
Spočítejte si, jaký budete v příštím roce brát důchod:
https://widget.penize.cz/valorizace-duchodu
I přes růst důchodů na tom ale čeští důchodci v porovnání s ostatními evropskými seniory nebudou zrovna nejlíp. Přesnou výši průměrných důchodů statistický úřad Eurostat neudává. Zveřejňuje ale porovnání střední hodnoty tzv. čistého disponibilního příjmu důchodců se stejným příjmem mladší populace.
Podívejte se na reportáž o zvýšení důchodů od nového roku:
Poslední data Eurostatu pocházejí z roku 2017. V Česku tehdy penzisté pobírali 79 % zmíněného příjmu ekonomicky aktivního obyvatelstva.
"Navzdory citelnému růstu starobních důchodů posledních let si čeští penzisté vůči zbytku společnosti relativně pohoršují, protože výdělky ekonomicky aktivního obyvatelstva rostou ještě rychleji než starobní důchody," sdělil Kovanda.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Sep2019/2319867.jpg?4c8c
*Údaje jsou uvedeny v procentech
Nejlépe se podle Eurostatu mají senioři v Lucembursku, kteří pobírali měsíčně dokonce více, než je tamní příjem mladších lidí (119 %). Ze států EU následovala Francie (108 %) a Řecko (105 %). Naopak relativně nejhůř na tom byli důchodci v Estonsku (62 %) a v Lotyšsku (64 %).
Čistý disponibilní příjem si lze představit jako to, co člověku opravdu zůstane "v kapse". Jde tedy o čistý měsíční příjem - nejen výdělek ze zaměstnání, ale třeba také sociální nebo rodinné dávky. V případě penzistů jeho velkou část tvoří starobní důchod.
"U ekonomicky aktivní, normálně zaměstnané osoby zase bude čistý disponibilní příjem odpovídat jeho či jejímu čistému výdělku za zaměstnání. Do čistého disponibilního příjmu se ale nezapočítá například zhodnocení nemovitosti," vysvětlil ekonom Lukáš Kovanda.
Eurostat tedy nejdříve vypočítá průměrný příjem ekonomicky aktivní populace v dané zemi - zbavený daní a sociálních odvodů, ale "obohacený" o různé dávky. Ten poté tvoří 100 %. Pokud by disponibilní příjem ekonomicky aktivního obyvatelstva činil například 30 tisíc měsíčně a důchodci pobírali 80 % z něj, brali by 24 tisíc.
