Omyly úředníků, chyby soudců nebo exekutorů. Za to všechno loni zaplatil stát potažmo daňoví poplatníci více než 367 milionů korun. Je to nejvíc v historii. "Je to způsobeno tím, že ministerstvo spravedlnosti v loňském roce odškodňovalo mimořádné škodní události a ty měly docela vysoké plnění," vysvětlil mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR Vladimír Řepka.
V některých případech jde o neoprávněné trestní stíhání. "To je takové trestní stíhání, které skončí jinak než rozsudkem vinen," uvedl Řepka. To byl i případ pana Šafránka. Ten byl neoprávněně stíhán za znásilnění, ve vazbě strávil 291 dní. "Jsme se domohli rekordní částky, šlo o pět milionů korun," sdělil advokát Petr Kočí.
V minulosti náhradu za nezákonnou vazbu ve výši 2,7 milionu korun vymohla i někdejší ministryně pro místní rozvoj a dnešní eurokomisařka Věra Jourová. "Já si trochu šťouchnu do délky soudního řízení v České republice, když jsem tu náhradu velmi nutně potřebovala, když jsem na tom byla velmi zle," uvedla Jourová.
Celých 73 milionů korun je částka, kterou ministerstvo vyplatilo žadatelům jako odškodnění za soudní průtahy. Vloni bylo takové odškodnění přiznáno i některým klientům zkrachovalého H-Systemu, každý dostal v průměru 100 tisíc korun.
Za neoprávněnou exekuci Ministerstvo spravedlnosti ČR vloni vyplatilo poškozenému nejvyšší jednorázové odškodnění , bylo to více než 60 milionů korun. Mezi neoprávněně zahájenými exekucemi se ale najdou i kuriózní případy.
"Setkali jsme se s případem, kdy exekutor poměrně brutálně vnikl do bytu a místo toho, aby povolal zámečníka, tak rozbil dveře. Způsobil tím škodu a za tuto škodu pak odpovídal stát," popsal Kočí.
Zákonná lhůta, kdy může ministerstvo žádost vypořádat, je půl roku. Úspěšná je pak zhruba každá druhá. Pokud žadatel u ministerstva neuspěje, může se obrátit na soud.
