Bez ochranky se podle poslance Dolínka obejdou ministři spravedlnosti, zahraničí a financí a dva nejvyšší ústavní činitelé po prezidentovi, tedy předsedové senátu a sněmovny. "Já možná sám si ještě neuvědomuji, jak vážná je to funkce, je to v podstatě zastupování prezidenta republiky, takže je to naprosto na místě a tohle je jen takové populistické gesto," řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
"V dnešní době omezovat jakákoli bezpečnostní opatření bych považoval za nešťastné a nedomyšlené. A to bez ohledu na mou osobu," prohlásil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
"Ministři jsou běžní politici jako všichni další, a myslím si, že je to prostě nadstandard," sdělil poslanec Petr Dolínek. Podporu Dolínkovi vyjádřil pouze jeho stranický kolega a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten by se prý bez ochranky obešel.
"Riziko pro politiky neplyne tak úplně z náhodného útoku, náhodného pachatele, ale právě z těch organizovaných, konkrétních pachatelů z velmi vysokých kruhů," vysvětlil bezpečnostní expert David Rožek.
Náklady na ochranku nejsou veřejné. Premiér Andrej Babiš je ale před lety odhadl na 10 tisíc za den pro jednoho politika. Roční náklady u devíti chráněných osob tak mohou vyjít na více než 30 miliónů korun. Zákonem nařízená ochranka by zůstala prezidentovi, předsedovi vlády a ministrům vnitra a obrany. Právě ochrana prezidenta a premiéra patří k nejnáročnějším.
Zatímco bezpečnost ministrů a předsedů parlamentních komor střeží dva bodyguardi, prezident a premiér jich mají na jedné směně pět. U prezidenta a předsedy vlády se i náklady šplhají mnohem výš. Často jde o elitní policisty a tomu odpovídá jejich plat. Prezident může navíc ochranku využívat i po odchodu z funkce, tedy doživotně.
V Česku čelilo několik politiků útokům, šlo ale většinou jen o kameny, chléb nebo vajíčka. Pokud chráněný politik ochranku odmítne, pro stát se nic nemění. Bodyguardi musí být podle zákona stále připraveni a to pro případ, že by si to politik rozmyslel.
