Nejohroženější jsou lidé v Praze, zde bylo evidováno 86 nakažených. Na druhém místě je Středočeský kraj s 29 případy. Naopak v Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji nebyl od začátku roku evidován žádný nemocný. Nejvíce nakažených je ve věkové skupině 35 – 39 let, přesto se i ostatní musí mít na pozoru. Onemocnění totiž postihuje všechny věkové kategorie.
"Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění - každý vnímavý jedinec, který se s virem spalniček setká, téměř s jistotou onemocní," říká Michaela Zajíčková, tisková mluvčí Krajské hygienické stanice Karlovy Vary a dodává: "Nejvíce jsou ohroženy malé děti, které ještě nemohou být očkovány – tj. mladší 15 měsíců a také osoby s oslabenou imunitou. K šíření onemocnění výrazně pomáhají také neočkované osoby."
Velkým problémem je i import tohoto onemocnění ze zahraničí. Lidé si spalničky z cizích zemí přivezli v 37 případech, přičemž 26 lidí spalničkami onemocnělo na Ukrajině a 3 lidé v Rakousku. V červnu lokální epidemie spalniček hlásily i oblíbené turistické destinace jako Itálie, Španělsko, Francie, Řecko nebo Velká Británie. Spalničky se ale údajně nevyskytovaly přímo v turistických cílech.
Onemocnění začíná nespecifickými symptomy připomínajícími nachlazení. Mezi první příznaky obvykle patří rýma, kašel, zánět spojivek a světloplachost. Postupně se začíná zvyšovat tělesná teplota a na těle se začne objevovat splývavá červená až červenohnědá vyrážka. Ta se zprvu vyskytuje za ušima, postupně se rozrůstá na tvář, trup a končetiny.
Až 30 % případů může být komplikováno průjmem, zánětem plic nebo ucha, poškozením rohovky nebo onemocněním mozku. U dětí se mohou komplikace projevit i o něco později. "Nejzávažnější komplikací spalniček je subakutní sklerotizující panencefalitida. Při tomto onemocnění spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a má fatální následky. Vyskytuje se velmi vzácně," dodává Zajíčková.
Základem prevence proti onemocnění je očkování a následné přeočkování dětí, dále omezení pohybu v místech s vyšší koncentrací osob (jako je například veřejná hromadná doprava nebo nákupní centra), časté mytí rukou mýdlem a teplou tekoucí vodou popřípadě jejich dezinfekce nebo krytí nosu i úst kapesníkem při kýchání a kašli.
