Tam kde byl kdysi hustý les, je dnes holá pláň. Kvůli kůrovci se z lesů stávají paseky. A pokud někde nějaké stromy zbyly, většinou čekají na pokácení.
Kalamitou je teď nejvíce zasažený severovýchod republiky. Kůrovec likviduje lesy prakticky v celém nízkém Jeseníku. Čtvrtina objemu kalamitního dřeva, které bylo letos vytěženo, pochází odtud z revíru Janov lesní správy Albrechtice v Jeseníkách.
"Jsme tady poměrně dost poškozeni. V tom prvním čtvrtletí a dubnu jsme vytěžili 170 tisíc kubíků," řekl Jaroslav Komárek z lesní správy Albrechtic.
S kalamitou ale bojují také Beskydy, podhůří Šumavy, Český les, ale dřevokazného brouka teď najdeme i na Třebíčsku na Vysočině. Strom napadený kůrovcem se snadno pozná, ztrácí barvu a loupe se mu kůra.
Lesním hospodářům navíc nepřeje počasí. Sucho napomáhá tomu, že se kůrovec v lesích rychle šíří. A pokud nezaprší, bude prý hůř. "Kvůli nedostatku vláhy ty stromy ztrácí obranyschopnost a vytváří méně pryskyřice," dodal Komárek.
"Zvládnutí současné kalamitní situace v lesích je nereálné bez vyhlášení nouzového stavu a bez intenzivní meziresortní spolupráce," uvedlo ministerstvo zemědělství.
Kalamitní a napadené stromy navíc musí lesníci často skladovat přímo v lese. Dřeva je totiž přebytek a firmy už ho ani nechtějí vykupovat. Jinde zase chybí pracovní síla. Problém nemají jen Lesy ČR, ale i další vlastníci lesů.
"Hlavní problém jsou lidi. Řekli jsme si, že Lesy potřebují 250 pracovníků a ty firmy, se kterými se domluví, potřebují 2 000 lidí. Jak si ty firmy seženou lidi, třeba na Úřadu práce nebo v zahraničí, stát rychle umožní, aby ty lidé k nám přišli pracovat a tu kalamitu jsme řešili urychleně," řekl TV Nova premiér v demisi Andrej Babiš. Krizový štáb se podle Babiše bude scházet každý měsíc.
Podle některých odborníků se na šíření lýkožrouta neboli kůrovce podílejí i dřevaři, kteří převážejí zasažené kmeny po celé republice. Množství napadených stromů i kvůli tomu rok od roku stoupá.
