Někteří zemědělci už dokonce uvažují o tom, že kvůli suchu budou pěstovat jiné - více suchovzdorné plodiny nebo úplně skončí.
Zelenina, obilí, kukuřice, brambory i krmná tráva. Není u nás zemědělce, kterému by sucho nedecimovalo úrodu. Hlávkový salát mohou brněnští pěstitelé sklízet jen díky závlahám.
Salát, kedlubny, květák a další plodiny by jinak uschly. Vyšší závlahy ale znamenají vyšší náklady, které se promítají do cen. Plodiny mohou zdražit až o pětinu.
Není vyloučeno, že se budou muset zelináři časem zaměřit na pěstování jiných plodin. Na vodu náročná rajčata, okurky nebo saláty by mohly vystřídat mrkev, petržel nebo česnek. Ostatní by se k nám muselo dovážet.
Problém mají i bramboráři. Studie rolníkům radí pěstovat odrůdy odolnější vůči suchu. Ne všude to ale jde a tak hrozí, že někde pole zůstanou úplně ladem.
Sucho drtí i obilnáře. Pořádně zabrat dostaly ozimy, například žito. Celkem už farmáři ze Sasova odhadují škody na milión. Pokud nezačne pršet, bude ještě hůř.
Neroste ani tráva a tak nebude seno - krmivo pro dobytek. Pana Šaška a další zemědělce to nutí sít trávu i tam, kde bývalo obilí.
Ministerstvo zemědělství dává ročně desítky miliónů na projekty, které mají zlepšit hospodaření s vodou. Farmáři by se mohli inspirovat třeba v Izraeli, kde se v zemědělství znovu používá až 90 procent vyčištěné odpadní vody z domácností.
