Islám bude v Evropě získávat stále silnější pozici, předpovídají vědci z Pewova výzkumného centra. Připravili tři scénáře, jak se muslimská populace v zemích EU, Norsku a Švýcarsku bude dál vyvíjet. Závisí na tom, kolik muslimů do Evropy přijde, ale i v případě nulové migrace budou díky vyšší porodnosti postupně posilovat.
Nejvíce muslimů žilo vloni ve Francii (5,720 milionů, 8,8 % francouzské populace), následované Německem (necelých 5 milionů, 6,1 % populace) a Velkou Británií (4,1 milionů, 5,3 % populace). Nejvyšší podíl muslimské populace měl Kypr, kde byl muslim každý čtvrtý.
Oproti roku 2010 ale počet muslimů v Evropě raketově vzrostl. Za šest let se zvýšil z 19,5 milionu (3,8 % populace) na 25,8 milionu (4,9 %). Na vině ale byla hlavně silná migrační vlna v letech 2015 až 2016.
Výzkumné centrum teď sestavilo tři projekce, jak se bude muslimská populace v příštích 33 letech v Evropě vyvíjet. Striktně přitom rozlišují mezi uprchlíky, kteří v Evropě hledají azyl, a migranty, kteří se do Evropy stěhují z různých dalších důvodů.
Zatímco drtivá většina uprchlíků jsou muslimové, především kvůli válce v Sýrii, mezi migranty převažují jiná vyznání a ateisté, což třeba dokládá, že po Sýrii se do Evropy v uplynulých šesti letech přesunulo nejvíce lidí z Indie a z nich jen 15 % byli muslimové.
I kdyby se příval uprchlíků i dalších migrantů podařilo zastavit, očekávají vědci z Pewova výzkumného centra, že v roce 2050 se počet muslimů v Evropě zvýší, a to na 35,7 milionu (7,4 %). Muslimové mají vyšší porodnost a navíc ve srovnání s nemuslimskou populací jsou mezi nimi výrazně více zastoupení mladí, kteří ještě budou mít potomky.
V takovém případě by ve Francii žilo 8,6 milionů muslimů (12,7 % populace), na druhém místě by byla Velká Británie s 6,5 miliony (9,7 %), třetí pak Německo s necelými 6 miliony (8,7 %). Českou populaci by tvořily muslimové z 2 desetin procenta.
Pravděpodobnější je ale scénář, že se sice podaří zastavit příliv uprchlíků z muslimských zemích, do Evropy se ale dál budou přesouvat lidi z ekonomických důvodů. V takovém případě by muslimů v Evropě v roce 2050 mělo žít 57,8 milionů (11,2 %).
Zatímco Německo je nejoblíbenějším cílem pro muslimské uprchlíky, ekonomické migranty nejvíce láká Velká Británie. V té by tak v roce 2050 mělo žít 13 milionů muslimů (16,7 %), následovala by Francie, oblíbený cíl pro migranty hlavně z Maroka, s 12,6 miliony obyvatel muslimského vyznání (17, 4 %) a Německo s 8,4 miliony muslimů (10,8 %).
V Česku by podíl muslimského obyvatelstva v roce 2050 podle tohoto scénáře vzrostl na 1,1 %, tedy přibližně 100 tisíc lidí. Největší skok by ale zaznamenalo Švédsko, kde by už muslimem byl každý pátý! V případě nejhoršího scénáře, který počítá nejen s pokračující ekonomickou migrací, ale také s tím, že by do Evropy dál proudili uprchlíci v podobném počtu, jako v letech 2014 až 2016, by ve Švédsku byl muslim dokonce téměř každý třetí!
Nejkrizovější scénář totiž počítá s růstem muslimské populace na 75,5 milionu (14 %). Nejvíce muslimů by žilo v Německu, 14,5 milionu, což by byl téměř každý čtvrtý. Podobné složení obyvatelstva by mělo také Rakousko. Ve Velké Británii by žilo 13,5 milionu muslimů (17,2 % populace), ve Francii pak 13,2 milionů (18 %).
V případě České republiky by se pak počet oproti střednímu scénáři příliš nezměnil, přibylo by dalších 10 tisíc muslimů, tedy 0,1 %. Všechny scénáře počítají s jedním, počet nemuslimských obyvatel Evropy bude oproti dnešnímu stavu (495 milionů) klesat. Kdyby Evropa zastavila všechny migrační toky, bude na starém kontinentě v roce 2050 žít jen 446 milionů nemuslimů.
