U pana Horváta se alergie na hmyzí jed projevila až před několika lety, když ho vosa bodla mezi prsty. Obrovské otoky se mu na rukou vytvořily během 10 minut. Okolí naštěstí zareagovalo rychle a pan Horvát skončil v nemocnici. Přiznal, že to, že je alergický, netušil.
"Alergií na hmyz v našich ambulancích určitě v posledních letech přibývá," řekla TV Nova alergološka Dana Čechová. Také proto daleko více lidí vyhledává po hmyzím bodnutí lékařskou pomoc. Naší největší zdravotní pojišťovně za tři roky přibylo skoro 6 tisíc takových případů.
Ošetření tak loni vyhledalo přes 26 tisíc lidí. Náklady na léčení jdou do desítek milionů. "Loni už to bylo více než 21 a půl milionu korun," řekl TV Nova mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Pokud se mu včas nedostane pomoci, může vosí bodnutí alergika i zabít. Bohuslavu Mockovi, odborníkovi na hmyz, zemřel po bodnutí vosou bratranec.
"Nosil s sebou dokonce injekci na alergii, ale nestihl si ji dát. Ta reakce byla tak rychlá," řekl TV Nova entomolog Bohuslav Mocek.
O tom, že u alergiků jde často o minuty, svědčí i zásah záchranářů před 4 roky na koupališti v Hamru na Jezeře. Záchranářský vrtulník letěl k alergickému dítěti, které poštípala vosa. A protože neměl kde přistát, vyskočila lékařka do vody, aby se k dítěti dostala co nejdřív.
"Při anafylaktické reakci můžeme očekávat nástup těch potíží už v průběhu několika minut nebo desítek minut," varuje alergoložka Dana Čechová z Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Příznaky se mohou projevovat velkými otoky, svěděním i po celém těle, problémy s dýcháním. Bez podání léků pacientovi selže krevní oběh.
Preventivní vyšetření nemá smysl
Podle alergologů má vyšetření smysl až tehdy, pokud člověk prodělal nějakou závažnější reakci. Sem patří třeba výraznější otoky, kopřivka, svědění. Jinak by totiž test mohl být falešně negativní. Teprve při prvním setkání s tím alergenem, v tomto případě hmyzím jedem, se totiž v těle člověka začnou tvořit protilátky a až při dalším setkání pak organismus reaguje.
Alergie se ale může projevit třeba až za několik let poté, co člověka už vosa nebo včela několikrát bodla. Obecně platí, že pacienti, kteří už mají nějakou jinou alergii, třeba na pyl nebo na roztoče, mají větší předpoklad, že podobným způsobem zareagují i na hmyzí bodnutí
Vosy láká kromě sladkého i maso
Teplé počasí vosám rozhodně nevadí, ba právě naopak. Letní pikniky či grilovací párty tak mohou být pro alergiky v létě velmi riskantní. Když cítí jídlo, přilétají vosy za potravou. Neláká je jen sladké, jdou i po mase. Sladkým si doplňují energii. Najíst se v létě venku a neriskovat bodnutí, je tak často dost složité.
Zvlášť, když vosy rozdráždíme divokým odháněním. V podstatě totiž útočné nejsou. Snahu zahnat vetřelce mají jen v blízkosti hnízda.
"Nejlepší je zachovat klid a hlavně je nějakým prudkým pohybem nedráždit," varuje entomolog Bohuslav Mocek. Vosy se pak cítí ohrožené a mohou i zaútočit.
Zvlášť v době, kdy zraje ovoce a padá, není dobrý nápad chodit po zahradě naboso. Bodavý hmyz se tam slétá. Dospělé vosy ale nalétávají i na květy, kde se přiživují na nektaru, a tak bychom si měli dobře rozmyslet, co si oblečeme na sebe, abychom je nepřitahovali.
Přitahuje je ale také pach potu, který je dráždí. A nedají vám pokoj pokud se nastříkáte parfémem se sladkou vůní.
