POHLED ACS:
Utkání samotné měla v hledišti v režii především nabuzená ochranka, která se na příkaz Košťála a za tichého souhlasu policie vybíjela na fans obou táborů. Pojďme však ke třetímu poločasu.
V týdnu před utkáním kontaktujeme sešívané s nabídkou boje po zápase. Po mnoha telefonech náš návrh definitivně odmítají. Dávají přednost náhodnému střetu, který je ovšem v policejním revíru Letná a jeho okolí pouhou utopií. Navíc nechceme zbytečně riskovat. Po utkání se sparťané rozcházejí, pohromadě zůstává jen malá skupina. No, samozřejmě, že se slávisté ozvali, čímž nás pěkně nachytali. Naše skupinka byla kupříkladu 30 km za Prahou a další dokonce doma v pyžamu! Neváháme, auto obracíme a řítíme se zpět. Po půl deváté můžeme začít. Slávistů 18 (v tom 6 KSG), ovšem v elitní sestavě. Nás snad 25, několik mladých, kteří se už poněkolikáté řádně nezapojili! Bitka na zbytečně temném místě končí po chvíli bez jasného vítěze, takže je možné jí označit za remízovou. Adrenalin byl doplněn, takže spokojenost.
P.S.: Více jak měsíc poté přiznal jeden náš trotl, že opravdu řekl slávistům (nám však ne) počet 18 na 18.
