Největší česká letecká společnost Smartwings, případně další části celé středoevropské aero skupiny, jsou na prodej. Kontakty se zájemci už řeší experti z EY. Jak ale z officu v pražském Florentinu zaznívá, vše je v zatím ve velmi rané, tudíž extrémně citlivé fázi.
Největší česká letecká společnost Smartwings, případně další části celé středoevropské aero skupiny, je na prodej. Kontakty se zájemci už řeší experti z EY. Jak ale z kanceláří v pražském Florentinu zaznívá, vše je zatím ve velmi rané, tudíž extrémně citlivé fázi.
Dění kolem Smartwings nabralo na jaře na obrátkách. V únoru společnost oznámila, že je nově plně pod kontrolou českých akcionářů. Nenápadná zpráva ale neznamenala nic menšího, než že z ní odchází dosavadní čínští spolumajitelé.
Čínská strana měla významný podíl, přesně 49,92 procenta držel přes společnost Rainbow Wisdom Investment čínský státní konglomerát CITIC. Po osmi letech tak definitivně skončila jedna z investic prosazovaná tehdejším prezidentem Milošem Zemanem.
Už o měsíc později pak deník E15 upozornil na to, že se z vlastnictví aerolinek stáhl Jaromír Šmejkal, dlouholetý byznysový partner majoritního akcionáře Jiřího Šimáněho. To jsou první dva faktory, které usnadňují cestu k nalezení dohody s případnými novými majiteli. Aktérů je prostě výrazně míň.
Jiří Šimáně, zakladatel investičního kolosu Unimex Group, pod nějž patří Smartwings i České aerolinie, cestovní kancelář Canaria Travel nebo privátní přepravce UG Jet, se k tématu vyjadřovat nechce, jak napsal Forbesu.
Podle informací z pražské kanceláře EY však prodej na stole skutečně je. Stejně jako před časem tato společnost pomáhala restrukturalizovat aerolinky v době pandemické krize, teď má jiný úkol. Dát světu vědět, že firma je na trhu.
Podle zdrojů Hospodářských novin už zájemci nad Prahou krouží. Konkrétně mezi nimi mají figurovat nízkonákladové Eurowings, turecké Sunexpress nebo polský LOT, ale rovněž izraelská letecká společnost Israir, s níž už námluvy jednou probíhaly.
Další důvod, proč by prodej právě teď dával smysl, je samotný letecký provoz. Po totálním pandemickém ochromení se totiž zvolna vrací do nadějnějších čísel.
Podle poslední zprávy International Air Transport Association (IATA) letecká doprava globálně pokračuje ve svém oživení. Celkový provoz v roce 2023 vzrostl o 36,9 procenta ve srovnání s rokem 2022 a dosáhl 94,1procentní úrovně předpandemického roku 2019.
Expert na leteckou dopravu z týmu dopravního poradenství společnosti Deloitte Alan Nouman však upozorňuje, že mezi evropskými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly. „Zatímco většina států jižní Evropy a Balkánu již rok 2019 o desítky procent překročila, trhy jako Německo, některé severské země, ale i Česká republika stále zaostávají na úrovni zhruba 70 až 90 procent roku 2019,“ říká.
Cestování vzduchem se ovšem proměnilo i jinak. Globální korporace od pracovních cest letadly upouští kvůli dopadům na životní prostředí a z pandemických let si ponechaly schůzky v online prostoru. Letenky tak jsou z velké části hlavně vstupenkou na kratší či delší dovolenou nebo jiné privátní cesty.
Navíc celý evropský letecký trh prochází dobou fúzí. Svědčí o tom například aktuální snahy o spojení německé Lufthansy a italské ITA Airways.
„Aktuální situace kolem prodeje Smartwings je komplexní. Změna vlastnictví na ryze české posiluje důvěru v domácího vlastníka, ale předchozí pozastavení jednání s izraelskou společností Israir signalizuje možnou nejistotu investorů,“ říká expertka na leteckou dopravu Kateřina Urbanová, šéfredaktorka ACE – Aerospace Central Europe.
Jaká částka bude na případné cenovce za českého dopravce? Napovědět může srovnání s podobně zaměřenými aerolinkami na trhu, jejichž akcie jsou obchodovány na burze, v kombinaci s hospodářskými výsledky Smartwings.
Z oficiálních informací výroční zprávy víme, že provozní výsledek hospodaření aerolinek v roce 2022 dosáhl na 770 milionů korun. Smartwings se po covidové mizerii znovu dobře daří, a navíc celý segment cestovního ruchu věří v úspěšnou letní sezonu. „S kladným hospodářským výsledkem počítáme i za rok 2023,“ uvedla mluvčí společnosti VIadimíra Dufková.
Podle neoficiálních informací z trhu by letos EBITDA společnosti, tedy její zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizací, mohla přesáhnout miliardu korun. Což je důležité číslo pro základní odhad ceny aerolinek.
Pro jednoduchý výpočet ceny můžeme využít tržní kapitalizaci konkurenčních, nicméně velikostně i zaměřením srovnatelných dopravců, jako jsou Wizzair, Easy Jet a Pegasus.
Aktuální poměr mezi tržní kapitalizací a očekávaným letošním ziskem EBITDA je v případě Wizzair 1,7, u Easy Jetu 2,8 a Pegasus 3,1. Dostáváme se tak k ceně okolo dvou a půl miliardy korun. Tu ale jistě ovlivní také výše hotovosti a výše případných dluhů společnosti.
Jak ale upozorňuje Samuel Zima, který se ve společnosti Deloitte věnuje oceňování a finančnímu modelování, investory v tomto případě bude zajímat ukazatel EBITDAR (oproti EBITDA jde o zisk před odečtením nákladů na restrukturalizaci nebo nájmy).
„To je dáno tím, že letecké společnosti mívají principiálně odlišnou úroveň nákladů spojených s pronájmem letadel, takže pro účely mezipodnikového srovnání a ocenění je třeba ze zisku na úrovni EBITDA tuto nákladovou položku odebrat, a získat tak ukazatel EBITDAR,“ vysvětluje Zima.
Problematický faktor celé transakce se tak, možná překvapivě, jmenuje Boeing. Konkrétně je řeč o jeho problémech souvisejících s bezpečností a kvalitou výroby.
Opakované incidenty, jako je výbuch dveří u letadla Boeing 737 Max 9, a další problémy, jako jsou chybějící šrouby nebo neúspěšná instalace dílů, mohou vážně poškodit důvěru v tuto značku. A většinu flotily Smartwings tvoří právě stroje Boeing.
„Potenciální investoři mohou být opatrní při nákupu firem, které mají většinu své flotily tvořené letadly s problematickou historií, a mohou požadovat nižší cenu nebo další záruky. A v neposlední řadě může zvýšená pozornost regulačních orgánů, jako je FAA, vůči společnosti Boeing a jejím letounům vést k dalším inspekcím a kontrole, což může zpomalit provoz a zvýšit náklady,“ upozorňuje Kateřina Urbanová.
