Po ruské invazi na Ukrajinu česká firma Lifetech téměř zkrachovala. Své unikátní technologie na čištění vody i vzduchu dodávala totiž skoro výhradně na Východ. Temné chvíle se jí ale podařilo překonat.
Jejích služeb využívají singapurští hroši, čeští miliardáři i majitelé největších jachet. Malá brněnská firma Lifetech vyvíjí unikátní technologie, které zvládnou ze špinavé vody udělat i bez chemie vodu pitnou. A čile je prodává do světa i přesto, že po ruské invazi na Ukrajinu skoro zkrachovala.
Když si člověk užívá letní koupání na vzdáleném africkém ostrově, asi nepředpokládá, že za to vděčí zrovna malé firmě z Brna. Přesto místní voda zařízením jedné takové protéká.
Investor Václav Dejčmar, který se loni v prosinci objevil na obálce magazínu Forbes, postavil v Tanzanii luxusní resort Zuri Zanzibar. Potřeboval do něj však technologii, která by zvládla co nejlépe recyklovat vodu. A vybral si – stejně jako pro lustry nebo župany – českou firmu.
Lifetech Jiřího Dřímala pro něj navrhl systém, jenž dezinfikuje pitnou i odpadní vodu pomocí ozonu a ultrafialového záření, které zde nahrazují klasický chlor a pomáhají k udržitelnosti celého projektu. I díky tomu získal resort jako první hotel na světě zlatou certifikaci EarthCheck’s Sustainable Design.
Společnost se primárně věnuje vývoji přístrojů na čištění vody, které jsou šetrné k životnímu prostředí a mají oproti ostatním technologiím nižší energetickou spotřebu. Jejich systém dokáže pomocí oxidace například vyčistit bazén na hygienickou kvalitu kojenecké vody.
Ve své nabídce mají i ozonové generátory, které dezinfikují místnosti. Tyto produkty stojí od jednotek tisíc korun za přenosná zařízení až přes milion za pokročilé technologie čištění vody.
Dřímalova cesta k jejich výzkumu a prodeji vedla přes akademické prostředí. Po doktorátu z fyziky pevných látek se zaměřil na studium fyziky plazmatu. Z toho se dostal až k problematice generace ozonu a zdrojů ultrafialového záření.
Poté se začal vzdělávat i v technologiích úpravy vod. První technologii na odstraňování mikroskopických nečistot vyvinul ve spolupráci s chemikem Alešem Hrdličkou. A o tu je zájem dodnes – od loňského roku slouží třeba v okolí města Moravský Beroun.
Jejich výrobky se však dlouho prodávaly především na Východě. Více než sedmdesát procent produkce směřovalo na Ukrajinu a do Ruska, kde chtěli zákazníci pro soukromé bazény lepší technologie, obvykle využívané jen na veřejných koupalištích.
Po dvacetiletém působení na těchto trzích s obvyklým ročním ziskem jednoho milionu korun se budoucnost zdála zářná. Byli krok od smlouvy na úpravu vody pro Moskevské vodárny, kterou vyjednávali rok a slibovali si od ní mnohé.
V polovině ledna 2022 se do hlavního ruského města vypravili na výstavu bazénů. Tam měli přednášku, kterou odprezentovali v ruštině – jazyce, jehož znalost jim poskytovala výhodu oproti konkurentům. A za dva měsíce si jej měli znovu procvičit o necelých osm set kilometrů dál v Kyjevě.
K další přednášce však nedošlo.
Dne 24. února 2022 se z Putinova rozkazu země ocitly ve válce. Hlavní centra odběru pro malou českou firmu se začala více zajímat o zbraně než o čištění vody.
Kromě Moskevských vodáren se firma nedostala ani k realizaci dvou velkých akvaparků dohromady zhruba za třicet milionů korun. Další čtyři měsíce tak firma skončila ani ne na deseti procentech předválečného obratu. „Po zahájení války to vypadalo na konec firmy,“ vzpomíná Dřímal.
Konflikt ovšem společnost nezabil. Ani když se během prvního roku od invaze veškeré projekty na Ukrajině zastavily a dnes je Lifetech teprve na třiceti procentech dřívějšího obratu.
„Ta situace nás nepoložila na kolena, ale naopak motivovala k zamyšlení, proč jsme zatím ve větším měřítku neuspěli na západních trzích a co je třeba změnit ve fungování firmy,“ říká Dřímal. A díky zaměření se na dosud neprobádané trhy dokázala firma přežít.
Na rozdíl od společností, s nimiž spolupracovali, navíc nemuseli zůstat v napadené zemi a riskovat své životy. „Upřímně smekám před tím, jak naši obchodní partneři fungují, a pevně věřím, že tato nesmyslná válka, které šlo předejít, brzy skončí,“ dodává Dřímal.
Jedním z největších projektů, na kterých v Rusku před válkou pracovali, byl akvapark v olympijském centru Lužniki v Moskvě. Technologii přitom měla původně dodat německá společnost.
Lifetech se však nevzdal a své výrobky představil i tak. „Stala se nevídaná věc a již schválená technologie byla nahrazena tou naší,“ pochvaluje si Dřímal.
Lifetech se od svých prvních projektů před více než třiceti lety v mnohém změnil. Tehdy vše od analýzy problému a návrhu zařízení až po výrobu produktu a realizaci dělali sami. Časem však pochopili, že se jako malá firma musí zaměřit jen na jedno – produkci technologií.
Problém, který je hnal na Východ, byl i v konkurenci na Západě. „Tamní firmy si tyto trhy velice dobře chránily pro sebe, a tak se nám na nich nedařilo uspět ve větším měřítku přímo s naší značkou,“ zmiňuje majitel společnosti.
Nabídky ale začaly přicházet – třeba od německé společnosti, která chtěla dezodorizaci vzdušin na megajachtách. A jelikož v té době měli v Lifetechu s podobnými projekty zkušenosti, řekli ano. Dnes se proto český systém nachází na největších jachtách světa.
„Poslední dobou se nám také velmi daří v oblasti Perského zálivu, kde je konkurence velmi agresivní jak z Východu, tak ze Západu,“ říká Dřímal. Spolupracují tam třeba s emirátskou potravinářskou společností Al Ain Farms nebo bazénovým specialistou Atecpool.
Kromě návštěvníků resortů či majitelů jachet pomáhají technologie také zvířatům. Zoologická zahrada v Singapuru se snažila vymyslet, jak provozovat svá zařízení co nejekologičtěji – jedním z jejích cílů se tak stalo vyřešit vysokou spotřebu vody.
Lifetech proto dodal systém, který dokáže vodu opakovaně vyčistit. Uspokojit potřeby hrochů či vyder ale není jednoduchá práce, a projekt pro rozsáhlou přírodní rezervaci tak zabral čtyři roky.
I v zoo využila společnost zkušenosti z Ruska. Tam pracovala na delfináriu či Moskvariu, moskevském akváriu pro více než dvanáct tisíc ryb.
Nejen v Singapuru se pouštějí do šetření. Dřímal si pochvaluje i zájem českých podnikatelů, který je podle něj motivován energetickou krizí. Technologie Lifetechu nově využívá třeba Aquapark Barrandov a instaluje je i Aquapalace Praha miliardáře Pavla Sehnala.
Dřímalova společnost vyvinula i technologie na čištění vzduchu, čehož využila při pandemii. Tehdy sestavila dezinfekční jednotku a poslala ji na cestu přes velkou louži do soutěže International Design Excellence Awards.
Domů se už ale jednotka nepodívala. „Že je naše zařízení hodně dobré, se projevilo i v tom, že se tam ztratilo a k nám se již nikdy nevrátilo,“ vtipkuje Dřímal.
Podnikatel aktuálně vidí jako hlavní cíl společnosti získat dostatečnou finanční sílu, která by jí pomohla prosadit nové technologie. K tomu je podle něj zapotřebí silný investor s globální distribuční sítí. „Některé zahraniční firmy o nás již projevily zájem, takže je naděje, že se z firmy Lifetech stane celosvětový hráč,“ říká Dřímal.
