Tuhle story pozorný čtenář dobře zná. Příběh fotografky Libuše Jarcovjákové (*1952), která celý život „věděla, že je fotografka, jen to nikoho nezajímalo“, vytáhla na světlo světa literární dokumentaristka Barbora Baronová v knize Intimita (vyd. wo-men, 2015) a rozpracovala ho v bezmála pětisetstránkovém veledíle Černé roky (wo-men, 2016), do něhož vybrala pasáže deníků dnes jedné z nejvýraznějších osobností současné české fotografie – tenkrát ovšem celoživotně frustrované, podceňované, pro nesoulad s tehdejšími trendy ve fotografii odmítané navrátivší se emigrantky, středoškolské učitelky fotografie na Hellichovce. Snímky do Černých roků vybírala renomovaná kurátorka Lucia L. Fišerová.
