Jak se daří tuzemskému chřestu? Dostal zásah od klimatické změny, ale zájem o něj s každým rokem stoupá.
Každoroční doba chřestová právě vrcholí. Tato výhonková zelenina se z Česka dlouho hlavně vyvážela, ale poslední roky se těší čím dál větší oblibě i doma.
Zásluhu na popularizaci chřestu má i podnikatel Jiří Šafář. Někdejší restauratér a vyučený instalatér v roce 2012 odkoupil od nizozemských investorů farmu na pěstování chřestu nedaleko Mělníka a na jejích základech začal budovat firmu Český chřest.
Dnes na farmě vypěstují kolem tří stovek tun chřestu ročně a poptávka neustále roste. „Spotřeba na domácím trhu se za posledních dvanáct let zvýšila o víc než devět set procent,“ přibližuje Šafář, jehož společnost loni – i díky pěstování křenu – utržila kolem padesáti milionů korun.
Co za změnou v přístupu tuzemských spotřebitelů stojí? Vedle většího povědomí o chřestu zejména snaha Čechů kupovat a konzumovat ovoce a zeleninu domácí produkce. To pochopitelně nezůstává bez reakce obchodních řetězců, které jsou jednoznačně největším odběratelem Českého chřestu.
„Do supermarketů dodáváme sedmdesát procent produkce, dvacet procent směřuje do gastra a zbytek tvoří drobný prodej přímo u nás na farmě a farmářských trzích,“ přibližuje Jan Šafář.
Šafář se do pěstování pustil, přestože v minulosti provozoval restaurace a v zemědělství nedisponoval žádným velkým know-how. Byl ale ve správný čas doslova na správném místě.
„Pro ideální kvalitu a chuť vyžaduje chřest specifické, lehké písčité půdy. Jedny se nacházejí právě u nás v Polabské nížině na Mělnicku, kde v kombinaci s ideálním klimatem – ani kontinentálním, ani suchým – dávají chřestu po stovky let tolik vyzdvihované kvality,“ vysvětluje podnikatel.
V Hostíně, kde se jeho farma nachází, se pěstuje jak bílý, tak zelený chřest, který tvoří šedesát procent produkce. Oba druhy vedle barvy odlišuje i metody pěstování. Zatímco bílý chřest se pěstuje pod kopečky hlíny, zelený je nad zemí vystaven slunečním paprskům, aby zezelenal.
I přes rostoucí poptávku nicméně musela i Šafářova farma počítat letos ztráty. Stejně jako jiným zemědělcům jí totiž část úrody zničily mrazy a připravily Český chřest o podstatnou část tržeb.
Chřestová sezona, trvající od poloviny dubna do konce června, začala letos rekordně brzy a dubnové změny počasí tak odnesly rané odrůdy. Postižené byl dokonce i špičky bílého chřestu, které jsou schované pod povrchem. Pozdější odrůdy by ale měly dále růst.
Přestože období chřestu trvá jen něco málo přes dva měsíce v roce, pro pěstitele je velmi nákladné. „Jen výsadba na jeden hektar vychází nákladově přes šest set tisíc. Pak čekáte tři roky, během nichž stále platíte všechny náklady, než můžete chřest vůbec začít sklízet,“ nastiňuje Šafář.
Všechen chřest se navíc sbírá ručně. Během sezony se tak na jeho sběru a zpracování podílejí až tři stovky lidí, které musí firma zaplatit.
Na farmě je ovšem živo i po zbytek roku. Pole je nutné udržovat a připravovat na další jaro. Vedle toho se dvakrát do roka sklízí křen, do jehož pěstování se na Mělnicku pustili nedávno.
S neustále rostoucí poptávkou navíc musí růst i firma – Český chřest tak buduje novou halu na zpracování obou pěstovaných plodin do dalších produktů.
