Po pandemii nemoci covid-19 přibylo firem využívajících hybridní práci, kdy zaměstnanci částečně pracují z domova a částečně z kanceláře. Mnoho firem tak zjišťuje, že potřebují menší kanceláře, a stále více podniků se poohlíží po menších, ale kvalitnějších prostorách.
Podle údajů realitní společnosti JLL hodlá čtyřicet osm procent jejích klientů na hlavních trzích, včetně Británie, Německa a Francie, v příštích třech až pěti letech zmenšit své kancelářské prostory. Napsal to server zpravodajské televize BBC.
Generální ředitelka JLL pro oblast Británie a Evropy, Blízkého východu a Afriky Stephanie Hydeová upozornila, že firmy se zaměřují na správné fungování hybridních systémů. Brzy přitom vyprší platnost mnoha nájemních smluv a tyto změny budou mít na realitní trh obrovské dopady.
Spolu s tím, jak budou končit další nájemní smlouvy, očekávají odborníci příliv volných komerčních prostor na trh. Podle březnového průzkumu firmy Leesman, která se zaměřuje na analýzu pracovních prostor, by její klienti, což je zhruba 766 firem po celém světě, mohli snížit potřebu kancelářských prostor o čtyřicet procent. Řada kancelářských prostor tak může zůstat prázdných.
Generální ředitel společnosti Leesman Tim Oldman upozorňuje, že firmy hledají hlavně novější a kvalitnější kanceláře v atraktivnějších částech města, aby více zpříjemnily pracovní den zaměstnancům. Hledají také budovy s ekologickou certifikací a nejnovějšími technologiemi. Na trhu tak zůstane řada budov nižší kvality.
Ne všechny prázdné budovy bude možné modernizovat, aby splňovaly požadavky trhu, nebo je přestavět na bytové jednotky. Komerční nemovitosti byly často navrženy s obrovskými otevřenými prostory, což znamená, že by z nich bylo možné vytvořit pouze byty pro milionáře s malým množstvím denního světla, upozornil Oldman.
Podle analytiků se tak zřejmě blíží takzvaný reset trhu s kancelářskými prostorami. Oldman ale nevěří, že by odvětví komerčních nemovitostí nebo celým obchodním čtvrtím hrozila v dlouhodobém horizontu likvidace.
Hodnota starších kancelářských budov sice podle něj zřejmě prudce klesne, na trhu však zůstává řada investorů, kteří mají dost peněz na to, aby zabránili tomu, že se z komerčních čtvrtí stanou města duchů.
V následujícím desetiletí by tak mohly být uvolněné komerční budovy modernizovány a celé oblasti plné kanceláří by se mohly proměnit na „hybridní destinace“ plné většího množství zeleně, pěších zón a možností pro trávení volného času. Takové smíšené čtvrti jsou už běžné v Severní Americe, kombinují kancelářské, obytné a maloobchodní prostory bez dominantní formy.
Odborníci však upozorňují, že celý proces se pravděpodobně protáhne. Jednak plánování, vývoj a výstavba nových prostor vyžadují čas, a pak délky nájemních smluv se v různých místech liší. Například v Londýně je průměrná délka nájemní smlouvy dvanáct let, v jiných centrech, jako například v Curychu, je to pět let. Konečný termín a masový příliv komerčních nemovitostí na trh se však blíží.
„Ve většině velkých měst bude přebytek průměrných a špatných prostor,“ myslí si Oldman. Developeři podle něj budou pod tlakem, ale mají zhruba pět let na to, aby se připravili na budoucnost, která se blíží, a zmobilizovali své síly.
