Poznáte ji na první pohled. Sedává v rohu místnosti, na jediné židličce, která tam stojí. Jde většinou o ženu, která je v penzi dlouhé roky. Stále ale chodí do práce. Hlídá prostory velkých výstav a galerií ostřížím okem, respektive očima. Na nohy vyskočí vždy, když návštěvník vstoupí do „její“ místnosti. Někdy mám pocit, že s jediným cílem: vypudit jej co nejrychleji dál, z „prostoru“. V lepším případě u toho nemluví.
