Úředník ve vysoké funkci Ivan Podkolesin ve zralém věku po zralé úvaze pomyslí na manželský stav. Ale nebýt jeho všehoschopného přítele Kočkareva, nikdy by se neodhodlal požádat o ruku dívku na vdávání v letech Agátu. Ale ani poté si není stále úplně jistý, jak sám říká: „… jako by to nebylo divné: Pořád jsi nebyl ženatý a najednou máš být ženatý…“
