Vstup Chorvatska do eurozóny a schengenského prostoru, který znamená volné cestování mezi členskými zeměmi v Evropě, má příznivý dopad na rušné restaurace a obchody se suvenýry v části Dubrovníku zvané Staré město. Obchodům se málokdy dařilo lépe, protože pro stále více návštěvníků je jednodušší přijet do země a utrácet tam peníze.
Úřady už teď předpovídají rekordní příjmy z cestovního ruchu. Úspěch však přinesl do plážových center na pobřeží Jaderského moře a do hlavního města Záhřebu nový problém, který může být povědomý některým částem západní Evropy – jak zajistit dostatek pracovníků, aby bylo možné udržet krok s poptávkou, píše agentura Bloomberg.
Cestovní ruch je pro Chorvatsko důležitý. Toto odvětví tvoří zhruba pětinu ekonomiky, více než jakékoliv jiné odvětví. Podobný podíl má turistika ve vyhledávaných místech, jako je například Malta. Chorvatsko od vyhlášení nezávislosti před 32 lety spoléhá převážně na domácí pracovní sílu. Statistiky pracovních povolení ale ukazují, že stále více zaměstnavatelů musí hledat chybějící pracovníky ve vzdálenějších zemích.
„Chorvatsko samo nedokáže poskytnout dostatek pracovních sil, aby udrželo cestovní ruch jako své hlavní odvětví, a je v situaci, kdy jasně potřebuje příchod pracovních sil ze zahraničí,“ uvedl guvernér centrální banky Boris Vujčić. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit,“ dodal.
Tento vzestup podpořilo od 1. ledna zavedení eura a připojení země k schengenskému prostoru. Tím se odstranily hraniční přechody se sousedy, jako je Maďarsko a Slovinsko. Zhruba 95 procent turistů jezdí do Chorvatska autem. Místní obchody a restaurace se rozšiřují. Stravovací zařízení se starají především o evropské cestovatele, kteří se chtějí v postpandemickém světě najíst a pobavit. To ale vyžaduje personál. Míra nezaměstnanosti už letos v Chorvatsku klesla nejníže od roku 1982 a klesá i počet místních obyvatel.
Zlatko Borovac je manažer rušné restaurace Peškarija Lokanda proti dubrovnickému přístavu a čtyř dalších restaurací. Říká, že většina z jeho zhruba 180 zaměstnanců je nyní ze zahraničí, většinou ze sousedních balkánských zemí.
V roce 2015 bylo vydáno pouze 2700 pracovních povolení pro lidi ze zemí mimo EU. Nyní vláda očekává, že letos jich bude 180 tisíc. Tím by se podíl zahraničních pracovníků na celkové pracovní síle zvýšil na více než deset procent, uvedl státní tajemník z ministerstva vnitra Žarko Katić.
Očekává se, že vláda do konce roku změní zákony, aby usnadnila zaměstnávání cizinců v Chorvatsku. Protože více než 40 procent všech zahraničních pracovníků přichází z míst, jako jsou Filipíny či Indie, mohou se povolení nově vydávat na tři roky místo jednoho.
Chorvatsko také nyní stojí před úkolem, jak zahraniční pracovníky integrovat, když chce, aby v zemi zůstali déle, upozornila profesorka práva EU na Záhřebské univerzitě Iris Goldnerová Langová.
