Stál jsem zrovna v jehličnatém lese nad nádherným exemplářem čechratky černohuňaté (možno též čechratice), což je neobyčejně lepá houba, která by si zasloužila místo v kulinářských recepturách, a tedy v košících houbařů. Už ten její sametový třeň (čili noha), možná nejelegantnější třeň z třeňů u nás rostoucích hub – nicméně čechratka je nejedlá…