Pandemie koronaviru ovlivnila snad všechny aspekty lidského života, negativně se podepsala i na registrech dárců kostní dřeně. "Dárců kostní dřeně není nikdy dostatek a obzvlášť v této době, v době pandemie covidu-19, nám poklesl počet nových dárců, kteří do registru přicházejí," uvedla mluvčí České registru dárců krvetvorných buněk IKEM Gabriela Hošková.
"Museli jsme násilně ze dne na den přerušit náborovou činnost v terénu a v minulém roce jsme byli na pouhé třetině dárců, kteří do registru vstupují," dodala.
V Česku jsou dva registry dárců kostní dřeně a oba vítají nové zájemce. Ne každý se však může stát dárcem, podmínky pro vstup limitují zájemce především věkem a zdravotním stavem.
V IKEMU se mohou lidé registrovat na stránkách www.darujzivot.cz. Podmínkou je, aby jim bylo 18 až 40 let, (ačkoliv v databázi pak zůstávají zapsáni až do 55 let), zdravotní pojištění platné v ČR, váha minimálně 50 kilogramů a dobrý zdravotní stav.
Pokud si člověk není jistým svým zdravotním stavem, dozví se, zda je vhodným dárcem při vyplňování vstupního dotazníku. Mezi překážky patří například cukrovka, cystická fibróza, astma, autoimunitní choroby, alergie vyžadující dlouhodobou léčbu, chronická zánětlivá onemocnění střev, rakovina a prodělaná onkologická léčba, neurologická onemocnění a choroby srdce a cév, nemoci štítné žlázy, jater, ledvin, psychiatrická onemocnění, závažná obezita, rizikové chování, při kterém se zvyšuje riziko nákazy HIV nebo žloutenkou a další.
"Vstupní vyšetření je velice rychlé, vyplnění vstupního dotazníku a stěr slin z dutiny ústní," uklidňuje zájemce Hošková.
Druhou možností je Český národní registr kostní dřeně (ČNRDD), který zájemci najdou na stránkách www.kostnidren.cz. I zde je vyžadován dobrý zdravotní stav bez závažného onemocnění v minulosti a dlouhodobého užívání léků (nepočítá se antikoncepce). Minimální váha je také stanovena na 50 kilogramů, věkové ohraničení je nicméně ještě přísnější. Registrovat se mohou jen lidé od 18 do 35 let.
Kostní dřeň nutně potřebuje i sedmiletá Natálka, která trpí aplastickou anémií. "U Natálky je situace o to komplikovanější, protože je míšenka. Napůl Češka a napůl Vietnamka. Budeme proto rádi i za zájemce vietnamského původu nebo míšence," informoval o příběhu Natálky ČNRDD.
"Vyhledáváme vhodné dárce pro pacienty s poruchou krvetvorby na základě tzv. HLA systému, HLA znaků, což jsou dědičné znaky na povrchu bílé krvinky, které získáváme z části od otce a z části od matky. Každý člověk má určitou kombinaci těchto znaků," vysvětluje Hošková.
"HLA systém je identický pro určitou rasu, etnikum a podobně. Takže pokud je to míšenec, tak nalézt pro něj vhodného dárce je mnohem složitější. V našem registru máme bohužel nedostatek jak dárců z různých menšin (vietnamská, ukrajinská atd.), tak z většinové společnosti. Potřebujeme dárce jak z okruhu menšin, tak i Čechy, abychom měli dostatek dárců, ze kterých vybírat," apeluje na veřejnost mluvčí registru IKEMu.
"Registrovaných potřebujeme co nejvíce, s pacientem je totiž shodné a reálně dřeň daruje jen cca 1 % ze všech dobrovolníku," dodává ČNRDD.
Lékař Petr Sedláček vysvětlil, jak se projevuje aplastická anémie a co je jejím spouštěčem:
