Penízovce sametonohé se jinak říká vánoční houba. A patří teď v našich lesích mezi nejrozšířenější jedlé houby. Je velmi odolná a daří se jí v mrazech.
"Zastavuje svůj růst až při minus deseti stupních Celsia. Když zmrzne, je pak schopná dál růst. Roztaje a pokračuje v růstu," popsal amatérský mykolog Tomáš Janda.
Pan Janda, se kterým se reportér TV Nova vydal do lesa u Chebu, houby rád fotografuje. Snad proto se mu zatajil dech, když našel raritu mezi zimními houbami. Jde o vzácného ohnivce rakouského, typického výraznou červenou barvou.
Ale pozor – tato houba jedlá není. Nepřítelem zimního houbaření je samozřejmě sníh. Houby se pak hledají mnohem obtížněji. "Najít je pod haldami sněhu je opravdu velmi obtížné. Takže teď je toho sněhu rámcově tak akorát," vysvětlil amatérský mykolog.
Další populární zimní houbou, na které si pochutnáte, je hlíva ústřičná. "Je poživatelná za syrova. Do salátů. Suší se. Děla se z ní prášek. Měla by zvyšovat imunitu lidského organismu," vyjmenoval Janda.
Houba ale pod sněhem téměř nebyla vidět. Další známé jedlé houby, kterým se daří v zimě, jako jsou Jidášovo ucho nebo pařezník pozdní, se reportérovi ve společnosti pana Jandy najít nepodařilo.
"Pařezník je podobný hlívě. Říká se ale, že má žraločí kůži. Používá se v "číně" kupříkladu. Do salátu. On příliš chuti nemá, je ale křupavý," popsal mykolog.
Pokud si najdete čas, určitě zimní houbaření zkuste. Jen se připravte na mnohdy krkolomnou cestu. Zimní houby totiž zpravidla rostou na pokácených stromech.
