Z premianta průšvihářem, napsal před několika dny o Česku německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. A připomíná červencové hodování zhruba dvou tisícovek Pražanů (včetně mnohých politiků zběsile fotících selfíčka) u více než 500 metrů dlouhého stolu na Karlově mostě. Bez roušek, dezinfekce a rozestupů tehdy lidé namačkaní vedle sebe slavili konec omezení souvisejících s pandemií. Symbolicky tak tito hodovníci dali všem ostatním občanům na srozuměnou: Nás nikdo omezovat nebude. Ochranné prostředky jsou jen pro slabochy a hysterické panikáře. Cool je chovat se normálně.
Po dvou měsících vzájemného promořování jsme konečně cool všichni. Tedy spíš hot. Skoro všichni totiž už ve svém okolí známe někoho, kdo se koronavirem nakazil a nemoc se v Česku začíná nekontrolovaně šířit. Andrej Babiš se celé léto prsil, jak dobře jsme pandemii zvládli, že jsme jedničky a celý svět se od nás učí. Jenže teď vydala Světová zdravotnická organizace Česku trochu jiné vysvědčení. Situace zejména v Praze je podle ní znepokojivá a navíc tu neexistuje žádný spolehlivý způsob trasování a izolace. Přeloženo: vláda zaspala, nebo je ještě na dovolené. A Česko má rázem nejvyšší nárůst nemocných ze všech okolních zemí.
Češi se také po svém jarním spořádaném chování projevili velmi nedisciplinovaně. Ukázalo se, že na rozdíl třeba od severských zemí nedáme na pouhá doporučení, ale potřebujeme ke změně svého chování jasné příkazy a zákazy. To o nás možná vypovídá víc, než bychom si představovali. Ze své historie jsme se zkrátka ještě úplně nevymanili.
Jedním z vysvětlení současného benevolentnějšího přístupu Babišovy vlády jsou nadcházející krajské a senátní volby. Babiš teď nechce zavádět nepopulární opatření a postavit si proti sobě rozdováděné voliče. To ale také může skončit tak, že k volbám skoro nikdo nepřijde. Buď bude nemocný, v karanténě nebo se zkrátka bude bát. A týká se to hlavně starších voličů, tedy Babišova voličského jádra.
Na druhou stranu není možné každých půl roku zavírat ekonomiku. Budeme se zkrátka muset naučit s viry žít. To ovšem zahrnuje i jistou disciplinovanost v ochraně. Bujaré hodování na Karlově mostě do tohoto sebezáchovného konceptu nějak nezapadá. Místo veselého promořování bychom se měli spíš soustředit na to, jak pandemii přizpůsobit naši ekonomiku a připravit se na to, že vlny epidemií jen tak neskončí.
