Hraboši berou Česko útokem, jsou v zahradách a likvidují úrodu
Kladno, Lounsko, Litoměřicko nebo třeba Rakovník. To je jen malý výčet oblastí, kde se v letošním roce přemnožil hraboš polní. Třeba v obci Peruc na Lounsku jsou obyvatelé z celé situace zoufalí. Hlodavců je v obci totiž mnohonásobně více než obyvatel.
Peruc je doslova prošpikovaná dírami, a stopy po hraboších jsou vidět na každém kroku.
Pro hraboše je ideální spíše sušší a teplejší počasí a pole, kde má dostatek zelených rostlin. Místní jsou zvyklí na přítomnost myši domácí. Hraboší nájezdy tam nikdy předtím nezažili.
"Sousedům likvidujou zeleninu, všechno jako, a to mají ještě plno trávy a jdou vám stejně do zahrádek," říká rozmrzele paní Jana z Peruce. "Sežrali mi květách, kedlubny, mrkev nebo fazolky," dodala paní Eva.
"Obec má jako právnická osoba povinnost provádět běžnou deratizaci a zajišťovat speciální deratizaci podle potřeby," uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Jenže ta je letos na hraboše krátká. Lidé tak vše vzali do svých rukou. "My to netrávíme, protože tu máme všichni zvířata, psy, kočky. My vždycky ucpeme ty díry, necháme jednu, prolejváme to vodou a takhle je zabíjíme, no," vysvětlila paní Jana.
Mezi hrabošem a myší domácí je jeden zásadní rozdíl. "Ten zásadní rozdíl je, že hraboš polní je čistý býložravec a myš domácí je všežravec," řekl Vladimír Pícha, tiskový mluvčí Zemědělského svazu České republiky.
Na rozdíl od myši domácí ale podle odborníků hraboš do pastičky nevleze. Jejich rozmisťování je tak v tomto případě většinou zbytečné. Lidé se tak začínají poohlížet po speciálním jedu, který používají zemědělci.
"Čekáme, jestli bude nějaký výsledek, že bude možné použít nějakou chemickou ochranu nebo chemickou likvidaci," doufá Věra Čermáková z peruckého zemědělského družstva.
Jeho použití je stále regulované. Může být totiž nebezpečný i pro ostatní zvířata.