Psal jsem o tom už mnohokrát a naposledy též v článku Co spočívá na dně vědomí Zdeňka Svěráka. Totiž o tom, že demokracie skutečná a nikoli liberální či jakákoli jiná, která pociťuje neodolatelnou potřebu k výrazu demokracie ještě cosi přidávat, předpokládá rovnost podmínek subjektů, které v politickém životě jednotlivých státu fungují, z nichž nejdůležitější je rovnost jejich mediálních možností, pokud jsou počty jejich příznivců, členů či voličů přibližně totožné. Psal jsem, že v současném západním světě a tedy i u nás je tato podmínka hrubě karikovaná faktem, že ze dvou hlavních početně zhruba stejně silných politických táborů, z nichž jeden je spíš proamerický a druhý proruský a proslovanský, či podle nejsoučasnějšího měřítka jeden protikoněvovský a druhý prokoněvovský, se podpory jednoho procenta lidstva, to je Sorosů, Rothschildů a Gatesů, dostává výhradně jen táboru prvnímu, zatímco tábor druhý píská kudlu. Jen díky této finanční podpoře jednoho procenta může tábor první, jedním procentem podporovaný, vydávat téměř všechny naše deníky a týdeníky, může ovládat všechny naše rozhlasové a televizní společnosti, může dál a do nekonečna vydávat Respekty a Reflexy, které by bez této podpory musely finančně zahynout do jednoho měsíce či ještě dřív, zatímco tábor druhý, nikým nepodporován, vzdoruje nevídané profesionální mediální převaze svého soupeře ze svých posledních úkrytů v podzemí amatérského internetu.
Psal jsem, že touto totální nerovností obou našich existujících politických táborů je idea demokracie, předpokládající rovnost podmínek (v demokracii jsou si všichni lidé rovni) týkající se i rovných podmínek mediálních hrubě zkarikována, a že konečným cílem tohoto zkarikování nemůže být nic jiného, než demokracii zlikvidovat a nastolit režim jedné strany. Přesně podle dikce Orwellova románu 1984 a též podle výroku někdejšího amerického prezidenta Reagana: „Až se v Americe objeví fašisté, budou si říkat liberální demokraté“.
Zatím jsme měli za to, že za zmršením demokracie stojí ono už zmíněné jedno procento, a tedy skupina víceméně soukromá, která se svojí pomocí výhradně jen jedné straně politického boje pochopitelně nikde nechlubí, protože přece jen cítí, že tato její činnost ve prospěch „jen někoho“ přece jen tak úplně košer není. Za co se ale stydí skupina soukromá a utajená, se vůbec nehodlá stydět skupina veskrz veřejná, jíž je Evropská unie, přesněji pak její nadnárodní orgán Evropská komise. Ta totiž, bez jakéhokoli uzardění či okolků oznamuje v těchto dnech světu, že se v ní rodí plán, který má za cíl ochranu demokracie před hybridními hrozbami – a na starosti má prý ten plán Věra Jourová.
Už jsme se naučili tomuto příšernému novozápadnímu jazyku rozumět, takže si shora uvedené pohotově překládáme do řeči normálních lidí takto: Jde o plán, který má jedinou pravdu severoatlantickou zbavit konfrontace s pravdou skutečnou – čímž pro nás i pro naše vnuky zůstane jen ta pravda jediná – ta severoatlantická, čili LEŽ. Však to také další řádky plánu dotvrzují: čtěte: Mezi hybridní hrozby patří dezinformace, šíření konspirativních teorií a nenávistného obsahu.
Už jste si to přeložili, ano?
Takže můžeme jít dál: A tady už to máme přímo na talíři: Cílem je regulace internetu. Ale pozor: Podle Věry Jourové tohle nestačí, musíme prý dělat víc. Vedle plánu Digital Services Act, který se má zabývat zejména oním zatroleným internetem, se v příštích měsících vytvoří též Akční plán pro demokracii (Democracy Action Plan), který má v mnohém Digital Services Act doplňovat, a představení obou těchto agend je naplánováno na konec roku 2020.
Podle Jourové má tento Democracy Action Plan tři hlavní cíle:
A teď zbystřete pozornost: Na začátku března uvolnila Evropská komise 5,1 mil. eur, které mají evropským médiím pomoci vyrovnat se se současnými problémy (přeloženo: s pravdou těch několika skutečnou pravdu šířících podzemních a amatérských internetových webů, protože pravda, jak se ukazuje, dokáže vzdorovat miliardám eur i dolarů, má-li tu nejnepatrnější možnost umístit se i na tom nejskromnějším prostoru).
Takže, to, co má Evropská komise do konce tohoto roku zařídit, je zakroutit krkem těmto pravdu vyslovujícím webům, a tím i pravdě jako takové. A to, jak se v jejím plánu uvádí, i „s pomocí větší mobility mladých novinářů“ přeloženo: když se dáš chlapče a děvče k nám, je ti bezplatné cestování po celém světě zaručeno).
Četli jste už někdy křiklavější příklad korumpování mladých lidí, než je v této jediné větě vyjádřeno? Ale co byste vlastně chtěli od organizace, kde korumpování lidí už jen jejich astronomickými platy je tím nejběžnějším a nejtypičtějším, co na ní až donedávna bylo k povšimnutí.
Teď je to ale horší. Teď se ta organizace chystá popravit nejen svobodu informační a nejspíš i jinou, ale i pravdu. Tu Masarykovu i tu vyjádřenou Janem Husem: „Pravda tě osvobodí od ďábla, od smrti duše i od smrti věčné“.
