Od první myšlenky na nový lék do chvíle, kdy ho lékaři mohou podat pacientům, často uplyne i více než deset let. Během vývoje nového přípravku testují vědci tisíce látek. I když nakonec najdou molekulu, která funguje přesně podle jejich představ, čeká je ještě několik let klinického testování a prověřování bezpečnosti a nežádoucích účinků nového léčivého přípravku.
Aby nový preparát získal všechna potřebná povolení a na jeho úhradu mohl přispívat stát z veřejného zdravotního pojištění, je potřeba splnit řadu podmínek. Samotný administrativní proces se často stává terčem kritiky pro svou zdlouhavost. V České republice trvá průměrně dva roky, na starost jej má Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
V některých případech je vývoj nových léků tak drahý, že nakonec nemůže splnit podmínku úřadu na tzv. nákladovou efektivitu. To jednoduše znamená, že cena přípravku je pro léčbu určité nemoci příliš vysoká. A tak se stane, že pacienti si tento lék v České republice sice mohou koupit, ale pojišťovna jim na něj automaticky nepřispívá. Jejich cena se často může vyšplhat až do milionu korun.
Existuje však cesta, jak se k těmto lékům dostat a mít je přitom ze strany pojišťovny proplacené – šancí je § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle něj může pojišťovna ve výjimečných případech tyto léky zaplatit, pokud představují jedinou možnost, jak pacienta léčit. Děje se tak u vzácných nemocí nebo například u různých nádorových onemocnění, kde ostatní léčebné metody selhávají.
VZP v roce 2016 obdržela celkem 14 039 žádostí o platbu léčby podle § 16. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2013. Touto formou se pacienti mohou dostat k nejmodernější léčbě, která zatím čeká na schválení nebo již schválena byla, ale je příliš drahá. Stejně tak je možné žádat o proplacení léků, u nichž zatím v České republice schvalovací proces nezačal.
