Lidé se vzděláním bývají v pohádkách vykresleni jako proradní poradci, kteří roky strávené na univerzitách a čtením učených knih využívají k tomu, aby kuli nepěkné plány. Tohle nám tlačí od dětství do hlavy. Může se někdo divit, že volíme politiky, které volíme?
