Montéři, elektrikáři, seřizovači nebo mistři - to jsou profese, u kterých dochází k pracovním úrazům nejčastěji. Zaměstnanci neodhadnou hrozící riziko nebo nedodržují správné pracovní postupy.
"Nejčastější nežádoucí událostí v čase posledního měření byla uklouznutí, pád osob nebo ztráta kontroly dopravních manipulačních prostředků," vypočítává mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Barbara Hanousek Eckhardová.
I když celkově počet v minulém roce lehce klesl, těch úrazů, které skončily smrtí, přibylo. Při výkonu povolání zemřelo sto dvacet tři lidí - o dvacet osm víc než v roce 2017. Je to dáno hlavně počtem mrtvých při hromadných neštěstích. A to v dole Stonava a při výbuchu nádrže v Kralupech nad Labem.
"V posledních letech řešíme přes padesát tři tisíc pojistných událostí, které souvisí s pracovními úrazy anebo nemoceni z povolání. A vyplácíme přes čtyři miliardy korun," říká Milan Káňa, mluvčí jedné z velkých pojišťoven.
Inspektoráty práce ročně řeší desetitisíce úrazů, potýkají se ale i s kuriozitami - například se zraněním strojvůdce, který cestoval do práce, spletl si vlak a za jízdy z něj vyskočil.
Náhrada za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání se od příštího ruku zvýší. Zvedne se totiž průměrný příjem, ze kterého se počítá.
Nejohroženější skupinou z hlediska bezpečnosti práce jsou nováčci, kteří ve firmě pracují maximálně dva roky. Rizikovou skupinou jsou ale i zaměstnanci, kteří mohou ze stereotypu udělat chybu, která je může stát i život.
