"Je potvrzován poznatek o přípravě demonstrace k Mezinárodnímu dni studentstva 17. 11. 1989 na Václavském náměstí v Praze," stálo v situační zprávě ze 13. listopadu 1989.
Informace pocházela od někoho z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Studenti požadovali zkrátit povinnou vojenskou službu nebo demisi členů vlády, kteří podle nich měli podíl na špatné ekonomické situaci v Československu.
"Oni vznášeli takové požadavky. Nejen ať skončí komunistický režim, ale byli ochotni se obětovat pro svobodu a demokracii," popsal spoluzakladatel Lidových novin Jan Ruml.
Studenti se scházeli na tajných místech. Mimo jiné ve třech pražských bytech, kde se vlastně psala historie. "Odehrávalo se to v těch bytech, přes různé spojky se ti lidé svolávali," doplnil Ruml.
Další tři již známé letáky, které vyzývaly k účasti na demonstraci 17. 11. 1989, byly zjištěny v Praze 10. Mezi studenty na vysokých školách se dál šířily zvací letáky na manifestaci. Letáky vznikaly právě na tajných schůzkách studentských spolků.
"Napsalo se to u nás v bytě, táta nám to opravil, maminka napsala na psacím stroji," uvedl Marek Benda, který v té době studoval.
Státní bezpečnost do 17. listopadu zabavila stovky takových letáků a věděla tedy, na jakých psacích strojích byly napsané.
Zatímco se v Praze studenti tajně scházeli a plánovali manifestaci, v Teplicích v tyto dny vrcholily demonstrace za kvalitnější ovzduší. "Musela zasahovat Veřejná bezpečnost, musela je vytlačit," popsal historik Libor Svoboda.
Podle řady historiků byl zásah velmi brutální. Televize informovala o volbách v Německé demokratické republice nebo o pamětnících, kteří si připomněli události před 50 lety - uzavření českých vysokých škol v roce 39.
