Šestého listopadu 1989 se snažili agenti státní bezpečnosti zabránit šíření zakázaných samizdatových novin a časopisů. Mezi herci a zaměstnanci brněnských divadel a v redakci Československé televize Brno je i rozšiřován nelegální samizdatový časopis "Sport".
"Měli jsme podomácku vyrobený psací stroj, na kterém jsme v omezeném počtu po nocích ve sklepě tiskli samizdaty," vzpomíná bývalý disident a signatář Charty 77 Alexandr Vondra.
"Je velký pokus legalizovat vydávání Lidových novin. To je periodikum, které v té době vychází pravidelně a je velmi čteno," popisuje historik Martin Tichý. "Já jsem spoluzakládal s otcem Lidové noviny. Vycházely v počtu dvou set kusů. Lidé si je pak sami rozmnožovali pomocí nějakých tiskáren ve fabrikách," vysvětluje bývalý ministr vnitra Jan Ruml.
O dění v Československu se začínají zajímat také zahraniční média. Televize ovšem o napjaté situaci v zemi mlčí. Tajná státní bezpečnost ovšem takzvané protistátní živly bedlivě sleduje.
"V té době jsem pracoval pro agenturu Reuters jako pražský korespondent, takže i profesionálně jsem musel být u většiny událostí," popisuje současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Rudé právo 6. listopadu 1989 psalo o přípravách oslav dvaasedmdesátého výročí Velké říjnové socialistické revoluce v Sovětském svazu. StB řeší zvýšený nárůst vloupání v zemi. Pachatelé způsobili škodu ve výši téměř 100 tisíc korun. Podle historiků zvýšený počet krádeží souvisel s tím, že oslabení režimu a povolení otěží si začali uvědomovat i zloději.
