Duševním onemocněním u nás trpí až 13 procent dětí ve věku od osmi do patnácti let. Lékařské statistiky dokonce uvádějí, že psychická porucha se objeví u každého pátého dítěte.
"Bojím se chodit do školy, nemám žádné kamarády a dva kluci ze třídy mi nadávají. Rodiče jsou na mě naštvaní, protože přišlo ze školy, že mě mají přeřadit někam mezi problémový děti" - to jsou jen dva telefonáty z Linky důvěry.
Poruchy nálady, změny v chování, váhový úbytek, nesoustředěnost nebo potíže ve škole. Prvotní známky toho, že dítě psychicky strádá. "Nárůst vykazují úzkostné poruchy, fobické poruchy," říká psychiatr Michal Považan.
Traumatickým zážitkům nebo šikaně je vystavena více než třetina dětí. Domácí násilí zažívá každé desáté dítě. Dětem na dobré psychické kondici nepřidává ani řada rodičů, kteří kladou na své potomky vysoké nároky a svou absenci nahrazují přemírou kroužků.
"Velký vliv má rozhodně charakter dnešní doby, to znamená hektičnost, požadavek výkonu, mnohdy dokonce nedostatečná pozornost rodičů vůči dítěti," vypočítává pediatrička Alena Šebková.
"Ve věku do pěti, šesti let je ta rodičovská role nezastupitelná. Tam to žádná chůva, žádný kroužek nenahradí," přisazuje si Považan.
Raketově v posledních letech vzrostly také poruchy autistického spektra. Zavedené kontroly a včasný záchyt umožnily před dvěma lety dřívější a kvalitnější léčbu autismu. Na straně druhé ale prý stále platí, že od prvních příznaků duševní poruchy mnohdy uplyne i několik let, než se dětský pacient dostane k odborníkovi.
Problém vidí odborníci nejen v diagnostice, ale i v následné péči o dětské pacienty. Je prý málo ambulancí a prakticky žádné stacionáře.
